ENFORCED - Kill Grid
Po vydání debutu "At The Walls", který americká parta Enforced představila před dvěma lety, dospěli ve vedení labelu Century Media Records k názoru, že by tuto kapelu chtěli mít pod svými křídly. Někdy bych rád nahlédl do procesu podobných rozhodnutí, abych zjistil, proč některé velezajímavé spolky zůstávají ležet bez povšimnutí kohokoli, zatímco jiné, veskrze tuctové formace, nalézají silnou marketingovou záštitu. Enforced se nacházejí někde v půli této kvalitativní rovnice. Určitě nejsou nezajímaví. Dokáží svoji hudbu napustit papiňákovou energií, jež je přitažlivá sama o sobě. S rychlostí se nešetří a album i díky tomu neochvějně pádí ke svému závěru. V průběhu této cesty ale v mysli vyskočí několik otázek, z nichž ta hlavní se zabývá neosobitostí. Téměř neustále budeme zakopávat o asociační spojence s formacemi Sepultura a hlavně Power Trip. Jako řada jiných spolků, také Amíci Enforced najeli na velkou popularitu svých krajanů, a podobně jako jiní ani oni nedokáží kříženec thrashe a hardcoru propojit s mistrovstvím, kterým se Power Trip proslavili. Na vypnutí to ale není, když začnou hřmít zkázonosné thrashové blesky songů "UXO", "Beneath Me", "Hemorrhage" nebo "Trespasser", je o slušnou zábavu postaráno. Jen si člověk nesmí tolik připouštět, že to tady všechno už víceméně bylo.
6,5/10
YouTube ukázka - UXO
HIDDEN INTENT - Dead End Destiny
Australané Hidden Intent mají vkus. Dobře vědí, že thrash metal není žánr, kterým by bylo nutné zahltit, a tak svoji novinku a v pořadí třetí fošnu "Dead End Destiny" nenatáhli přes půlhodinovou hranici. To jsou první kladné body. Další várka míří k protinožcům za dobrý zvuk, ta nejpodstatnější pak za povedenou muziku. Úvodní políček "A Place Of Horror" navazuje na formu předešlé placky "Fear, Prey, Demise" z roku 2018, což znamená funkční příklepové riffy, agilní rytmiku, ale také malinko specifický zpěv Chrise McEwena. Ten ne vždy ladí a výkon Australanů obecně táhne trochu dolů, nejednou mu ale pomůže dvojice sploluhráčů, čímž se mj. rozevře stylová podstata až ke crossoveru, v případě bonusového coversongu "Pub Feed" pak i k jednoznačnému punku. Nejlépe zabírají rychle rozhoblované pasáže, jako je například ta ukrytá v kousku "Get A Dog Up Ya". Je pravda, že skladby nejsou úplně vyrovnané, mnohdy se snahou o co nejdynamičtější vyznění zbrkle střídají rytmy, aniž bychom v dané strategii rozpoznali hlubší smysl a výraznější posluchačské zalíbení. Vesměs ale kombinace hráčské energie, brusných riffů a heavíkových melodií funguje, a to zejména pro ty, kteří nechtějí v thrashi hledat jakoukoli sofistikaci.
6,5/10
YouTube ukázka - Breaking Point
PARANORM - Empyrean
Od počátku, kdy se spolu začala trojice švédských mániček Markus Hiltunen, Fredrik Kjellgren a Marcus Blom sehrávat na střední škole, uplynulo čtrnáct let. Kluci svoji smečku pojmenovali Paranorm, vydali čtveřici krátkých nahrávek a postupně thrashový styl přiostřili deathovými prvky, jež jsou patrné hlavně ve zpěvech. A protože frontman Markus Hiltunen disponuje velmi přitažlivým volátkovým zabarvením, má smysl detailněji probádat také instrumentální množinu švédské kapely. Brzy zjistíme, že i ta oplývá podobnou chytlavostí. Technický thrash s lehoulinkým nákukem do progu, časté změny temp a hlavně chytlavá autorská textura skladeb, to vše dává dohromady značně přitažlivý recept. Tihle švédští borci - včetně později přijatého bicmena Samuela Karlstranda - mají talent a nedělá jim problém přitáhnout posluchače na svoji stranu. Když pak do stylového kotlíku přilejí nečekaně melodické šestistrunné koření (za všechny jmenujme závěrečný úsek položky "The Immortal Generation"), není nutné o kvalitách debutu s titulem "Empyrean" jakkoli pochybovat.
7,5/10
YouTube ukázka - Critical Mass
|
