Parta Torrax pochází z Kutné Hory, což dává dobrý smysl. Při možnosti každodenního pohledu na Chrám sv. Barbory, barokní Jezuitskou kolej či další architektonické skvosty, se musí v hlavě rodit melodie v podstatě samy. Kdyby tato představa měla být dotažena k dokonalosti, nabízely by "Příběhy", tedy druhé studiové album kapely, vzletný neoklasický power metal. Realita je trochu jiná, Torrax drhne heavík jenom s určitým poměrem poweru, dobrých melodií a povzbudivé "renesanční" energie je každopádně dost.
Co upoutá pozornost jako první - a zároveň dodá dostatečnou motivaci pro další studium kapely - je skvělý sound. Martin Hollandr přesně odchytil potřebné zvukové nuance, kytary i rytmická sekce mají chutnou metalovou šťávu a oproti dva roky starému debutu "V každým z nás" jde o citelný posun kupředu. To je pro určování výsledné kvality zcela zásadní, protože jakkoli ani samotný hudební obsah není k zahození, bez dobrého soundu by byl pouze poloviční. Takhle si bez problémů můžeme užít staromilsky laděné skladatelství, které zhusta využívá prověřené a provařené postupy, zároveň je ale dotováno poctivým nasazením a občas i vysoce chytlavými nápady.
"Noční můra" jen tak poškádlí krátkým pianovým motivem, aby se vše vcukuletu rozhýbalo v jeden z nejlepších songů alba. Dvojkopákový pohon je kapele blízký, strategie zdvojených kytar také nezůstala pozadu, a své k tomu má co říct i zpěvák Honza Sobota, který umí parádně pokřížkovsky zaječet, což dokáže jak v úvodním kousku, tak posléze třeba i v dalším povedeném rychlíku "Z pekla a zpět". Honza by mohl vysokooktávové výlety podnikat ještě častěji, klidně i na úkor hrubšího projevu, který mu z hrdla neleze s takovou pohodou ("Nech je vzplát").
Vrchol přichází s titulní skladbou. Na řízných kytarových spodcích si hoví průrazná melodie, jež nás dovede k pamětihodnému refrénu, a posléze i neméně chytlavému sólovému motivu. V podobných momentech se k heavy metalu rovným dílem hlásí power a slušného efektu je docíleno i bez kláves, jakkoli by černobílé klapky samozřejmě nic nepokazily, minimálně by pomohly odstranit celkový pocit vyšší "suchosti" materiálu. Drobný odpočet je nutný také proto, že opěvovaná titulka je v podstatě pouhým coverem debutového songu "Život už dal ti dost". Kutnohorští se snaží také o ostřejší přístup - "Černobyl", "Stíny" i "Morganův sen" chvílemi podeberou thrashové nože, nejlepší dojem z daných skladeb ale stejně přijde až při sólovém zrychlení. Takových okamžiků není málo, a právě díky nim Torrax vítězí, ať už se jedná o obývákový poslech, tak o - určitě brzká - živá představení. Podobných kapel totiž nebude na koncertech, zejména těch tuzemských, nikdy dost.
|
