RAVAGER - The Third Attack
Thrashmetaloví atleti z Německa vydávají album s výmluvným názvem „The Third Attack“ a hned se nabízí otázka: vyrovná se novinka tři roky staré fošně „Thrashletics“, jež byla vskutku povedeným žánrovým příspěvkem? Začátek nahrávky tomu jde hodně naproti. „Intruder“ je nádherně živočišná riffovaná s příslibem velkých věcí, přičemž navazující „Planet Hate“ prvotní dojmy jenom potvrdí. Stane se tak díky crossoverovým změnám temp nebo emancipovaným vícehlasům. V tu chvíli jsou Němci schopni většině konkurence uplout o parník. Jenže pak se situace začne komplikovat. Ne že by německá posádka úplně vyjela z trati, její pohon se ale rychle vyčerpá a najednou postrádá kýžený drajv. Rychlost nemizí, jenže kulometný kvalt všechno nezachrání, občas je nutná taktika, aby na vás soupeři pořád koukali z uctivé vzdálenosti. Zde ovšem začne docházet k dohánění a často i předjíždění. Této pozici nenahrává ani kapitánův - tedy zpěvákův - zhola všední výkon, pro který je doping v podobě kvalitního thrashového podkladu nezbytný. Spojení s tupě odsekanou rytmikou je naopak ubíjející. Příjemné jsou melodeathové prvky, které rámují skladbu „A Plague Is Born“, případně kus „My Own Worst Enemy“, jenž do hry vrátí crossoverovou dynamiku. Nakonec se Němci ještě jednou přiblíží vyšším metám – závěrečná osmiminutovka „Destroyer“ nabídne komplexní hru s pozvolným nájezdem, melodickými heavymetalovými sóly a vyvrcholením ala Metallica. To už je ovšem závěr alba a pocit, že tvůrčí potenciál tentokrát zůstal nenaplněn, zmizet nestačí.
6/10
YouTube ukázka - The Third Attack
PEACE AFTER PAIN - Outta My Sight
Španělé Peace After Pain se rozhodli, že si se svými posluchači trochu pohrají. Zavádějící je už slůvko „mír“ v názvu kapely, ještě větší paradox ale znamená video, které kvintet hudebníků pořídil k titulní skladbě svého aktuálního EP „Outta My Sight“. Optimistický a odlehčený obsah je v přímém kontrastu s hudbou, která vedle thrashe nasává i pořádnou porci hardcoru, přičemž ani jedno nepůsobí moc vesele nebo mírumilovně. Dohromady to ale celkem funguje, ačkoli pokud se samotných skladeb týká, je to hlavně díky desetiminutové stopáži EP. Bylo by na pováženou, kdyby na tak strohé časové ploše začala kolísat dynamika nahrávky (ne že by to mnozí nedokázali). Španělé se naopak snaží do svých tří songů napumpovat co největší množství energie, což se jim v pohodě daří. Na krátký nájezd úvodní titulky nasedne skřehotavý zpěvák, jenž připomíná krajana Juliána Baze ze smečky Crisix, kterou koneckonců evokují i moderně podchycené záseky uvnitř první skladby. Do položky „Can´t Change“ je vklíněna skočná HC pasáž, do kusu „Peace After Pain“ zase důrazně promluví thrash, který je zjemněný melodickou linkou v základu skladby. Všechny písně okysličují tvrdé kytary, tempové hrátky nebo vícehlasy se silnou pro-moshovou tendencí. Výsledkem je EP, která udělá radost každému, kdo to chce rychle a intenzivně.
6,5/10
YouTube ukázka - Outta My Sight
ILLEGAL CORPSE - Riding Another Toxic Wave
Také v případě těchto Francouzů budeme mluvit o crossoveru, tentokrát ovšem v tradičním stylovém mundúru. Pozornost nechť zbystří všichni, kdo jsou odkojení (nebo přikrmení) veličinami Municipal Waste, S.O.D. či Insanity Alert. Znamená to odlehčený thrash, jehož nadsázka je vtělena i do samotné hudby a názvů skladeb (za všechny „Let It Beer“ nebo „Burn My Ass“). Je pravda, že na ty největší borce žánru Francouzi ještě nějaký ten kousek ztrácejí, není to ale zásadní rozdíl. Největší slabinou díla „Riding Another Toxic Wave“ je půlhodinová hrací doba, jelikož hudebníci prozradí své žolíky hned v úvodu a poté odhalenou taktiku jenom dokola opakují. To ovšem platí pro většinu crossover-thrashových úderek, a jestliže jsme si nestěžovali v minulosti, není důvod s tím začínat nyní. Je naopak dobře, že se někdo snaží oprašovat původní stylovou kostru a že tento skelet dokáže obalit dostatečně šťavnatým tvůrčím masem. V žilkách přitom koluje divoká thrashová krev a srdce tluče punkovou energií. Kratičké nájezdy songů – třeba i za pomoci samplů z francouzských filmů – a hudební tělo hned začne dýchat a dmout se plným životem. Nejprve trochu zamrzí, že se do atraktivního entrée písní okamžitě cpe (nijak výjimečný) zpěvák se svými frázemi, i tento prvek ale postupem hrací doby přestane vadit s tím, jak si nás kvartet Francouzů hodí na svoji stranu. Hudebníci si počínají s přirozenou autoritou sebevědomých umělců a můžou přemýšlet o tom, že si jednou stoupnou do předních žánrových řad.
7,5/10
YouTube ukázka - celé album
|
