Pandemie koronaviru narušila plány většině aktivních muzikantů z celého světa. Některé kapely využily nucenou koncertní pauzu k nahrání další desky, jiné si pro změnu dopřály zasloužený odpočinek. Jenže co dělat, když obě vaše uskupení vypustila nová alba relativně nedávno a vy jste nezastavitelný workoholik a odpočívat se vám ani za mák nechce? Řešení zní jednoduše: Dát dohromady třetí kapelu! Stejným způsobem nejspíš uvažoval Christopher Bowes, předák Alestorm a Gloryhammer, a dal vzniknout vcelku zajímavému mezinárodnímu projektu, kde zpěv přenechal baskytaristovi Jakeovi Jonesovi (Aether Realm) a sám zůstal pouze u kláves. Nebýt koronakrize, formace nazvaná Wizardthrone by nejspíš vůbec nevznikla.
Ti, kteří mají Christophera Bowese spojeného s nekomplikovanou veselou hudbou skupin Alestorm a Gloryhammer, budou zvukem Wizardthrone lehce zaskočeni, protože Chris alias C. Hyperiax Bowes se tentokrát vydal do vod extrémního metalu. Stylově jsou Wizardthrone těžko zaškatulkovatelní, ale nejlépe na ně sedí označení symfonický melodický death metal. V jejich hudbě můžeme slyšet odkazy na počátky göteborgského melodeathu, symfonické aranže ve stylu italských Rhapsody, mohutné chorály v duchu finských Ensiferum, chytlavé kytarové a klávesové vyhrávky à la Children of Bodom a našlo by se i něco z black metalu, ale přes to všechno si udržují vlastní tvář. Díky dvoukopákové kulometné palbě bubeníka Erica W. Browna uhání deska v nekompromisním tempu stále kupředu. Občas ji nepříjemně zbrzdí vypravěčské pasáže, kterých je na albu zbytečně moc a působí více než rušivě. Podivně dlouhé názvy skladeb považuji tak trochu za opakovaný vtip, protože s nimi Christopher Bowes koketoval už na posledním řadovém albu Gloryhammer.
Mám-li vypíchnout nejlepší momenty nahrávky, musím zmínit silně melodickou klipovku "Frozen Winds of Thyraxia", která hudbu Wizardthrone dokonale vystihuje. Dalším skvělým kouskem je "Forbidden Equations Deep Within the Epimethean Wasteland", čerpající z odkazu Children of Bodom. Za zmínku stojí i sotva tříminutová titulní nakopávačka "Hypercube Necrodimensions". Finále ve velkém stylu obstará třináctiminutový epický song "Beyond the Wizardthrone (Cryptopharmalogical Revelations of the Riemann Zeta Function)".
"Hypercube Necrodimensions" je po hudební stránce promakaná nahrávka, která roste s každým dalším poslechem a svá zákoutí odkrývá hezky pomalu. Od posluchače tedy vyžaduje dost trpělivosti. Nejsem si jistý, zda si k ní příznivci Chrise Bowese, zvyklí na přímočarou muziku Alestorm a Gloryhammer, najdou cestu. Album cílí spíše na posluchače extrémnějších žánrů.
|
