V bilanci posledních pěti let máte na kontě dvě velice silná a osobitá alba. Máte smlouvu s vydavatelstvím, kterou by nebylo od věci splnit. A nemáte kapelu. Co s tím? K rozpadu Lake Of Tears došlo krátce po vydání alba „Forever Autumn“, ale Daniel Brennare, který v hlavě nosil ještě pár nápadů, to vzdát nechtěl. A tak vzniklo další poměrně specifické album „The Neonai“. Spoluhráči Mikael Larsson a Johan Oudhuis jsou sice stále vedeni jako součást kapely, ale jejich účast byla velice sporadická, o čemž nejvíc vypovídá fakt, že Daniel Brennare musel využít bicí automat. Tenhle fakt táhne Lake Of Tears vcelku systematicky na území, kde se svého času s elegancí a atmosférou sobě vlastní pohybovala gotická ikona The Sisters Of Mercy. Přidejte k tomu i určité zatlačení kytar do pozadí, výraznější podíl kláves, a i když pestrý obal svádí k myšlence, že Lake Of Tears (potažmo Daniel Brennare) budou čile vzpomínat na „A Crimson Cosmos“, album The Neonai otevírá novou kapitolu v životě Lake Of Tears.
To jasně prozradí po neutrálním intru taneční „Return Of Ravens“, která zjevně nasála sestřičkovský feeling, zcela rezignovala na předchozí melancholii, ale přitom se drží tak typické melodiky, že v ní Lake Of Tears objevíte na první dobrou, ohromně jí sluší i živější Brennareho zpěv. Že nešlo jen o nutnost naplnit smlouvu a že v Danielově hlavě dobrých nápadů sídlila celá řada, dokazuje šlapavá „The Shadowshire“ s nenuceným civilním vokálem, nevtíravě písničková „Nathalie And The Fireflies“ s roztomile přitažlivým refrénem, která díky nevinně skromné produkci alba získává ohromnou sílu, či posmutnělá „Sorcerers“, ve které hlavní roli přebrala Jennie Tebler (tady máte přímou spojnici na „A Crimson Cosmos“) a akustická kytara. V závěru alba už se ten předchozí jasný tah trošku vytrácí a finální „Outro“, poskládané z fragmentů skladeb z předchozích desek poměrně jasně signalizuje, že v životě Lake Of Tears něco končí…
V tomto případě to byla především smlouva s Black Mark Production. Vzájemnou spolupráci tak jedna z nejosobitějších metalových kapel uzavřela takřka tanečním gothic-metalovým albem. Firma však chtěla kontrakt vytěžit na maximum a tak v době, kdy se znovuobnovení Lake Of Tears vraceli na scénu s dalším albem, vypustila do éteru trochu zbytečnou dvoudílnou kompilaci z předchozí spolupráce…
|
