Co bylo dřív – slepice nebo vejce? Otázku, kterou si pokládali již staří Řekové, lze parafrázovat pro fandy death metalu následovně: je první death metalovou kapelou „Possessed“ nebo „Death“? Správná odpověď samozřejmě neexistuje, potažmo je irelevantní. První stopové prvky death metalu se datují k první půlce 80. let, kdy se některým muzikantům zdál exponovaný thrash metal ještě málo tvrdý a pomalý.
Především v okolí Floridy se zformovalo několik prvních deathmetalových kapel jako Nasty Savage, Morbid Angel, Obituary, a také Mantas, které založil Chuck Schuldiner ve svých šestnácti letech spolu s Rickem Rozzem a Kamem Leem. Následovaly nekonečné seance u Schuldinera v garáži, ze kterých se vykrystalizovalo demo „Death by Metal“. Název Mantas velice rychle vzal za své a již s všeříkajícím názvem Death se skupina kolem Chucka Schuldinera pustila do nahrávání dalších skladeb a demo nahrávek. Postupně vznikla dema „Reign of Terror“, „Infernal Death“ a „Mutilation“. Po neustálém nabízení své tvorby všude v okolí a živém hraní s Nasty Savage v roce 1985 nakonec dravou nadějnou kapelu podepsali Combat Records a začalo se mluvit o plnohodnotné desce.
Nahrávání debutového alba „Scream Bloody Gore“ proběhlo dvakrát. Nejdříve se začalo nahrávat na domovské Floridě, ale po prvním poslechu se Combat Records rozhodli, že takto ne a najali tehdy již zkušeného producenta Randyho Burnse, aby se album dokončilo v Kalifornii. Chuck Schuldiner udělal rázný krok, odjel do Kalifornie sám a debutovou desku „Scream Bloody Gore“ dokončil, byť již tehdy v kapele hrál na druhou kytaru John Hand, jenž se nahrávání nezúčastnil. Chuck se později vrátil domů na Floridu a cesty s bubeníkem Chrisem Reifertem se tak nadobro rozdělily. Jednalo se tak o jednu z mnoha personálních rotací, které principál, později nazván jako „otec deathmetalu“, za celou dobu působení v kapele roztočil.
Jeho geniální hudební talent, mladé rebelství a touha hrát tvrdou a rychlou hudbu nakonec debutem „Scream Bloody Gore“ vytyčily úplně novou odnož extrémní metalové muziky. Většina metalové obce se shodla, že právě tady vznikl death metal. Drsný vokál, tvrdé riffy v rychlém tempu a hororová témata, to vše v sobě snoubilo něco víc, než tehdy nabízel už tak agresivní thrash metal a nabídlo pohled do chorobné duše, znechucení, extrémní brutalitu a násilí. I přes tyto všechny aspekty z desky čiší čiré muzikantství a snaha o ozvláštnění zapamatovatelnými melodiemi. Řeč je především o písních „Zombie Ritual“ či „Evil Dead“, které jsou význačné právě kytarovou vyhrávkou.
Zbytek alba je víceméně nasycený typickými deathmetalovými trademarky, popsanými výše s patřičně temnou atmosférou. Pach smrti a nekompromisnosti se line již od úvodní „Infernal Death“ s dnes již kultovním nástupem Schuldinerova vokálu v prozaickém „Die!“, přes řežbu „Mutilation“ až po závěrečnou titulku, které sekundují i bonusy „Beyond the Unholy Grave“ a „Land of No Return“. Tehdy se albu povedlo šokovat, vystoupit ze stínu ostatních extrémních kapel a především se velice dobře prezentovat na trhu. Úspěch a pozitivní ohlasy pak na sebe nenechaly dlouho čekat.
„Scream Bloody Gore“ je zpětně ceněno především za výsostné postavení mezi prvními deathmetalovými deskami. Jednalo se o jakýsi chybějící mezičlánek mezi thrash metalem a novou, extrémnější odnoží metalu. Dopad alba na celou deathmetalovou scénu byl obrovský, stejně jako na kariéru samotné kapely. Střízlivou optikou je však „Scream Bloody Gore“ v kontextu diskografie „Death“ či deathmetalových desek obecně přece jen překonáno, byť debut je to více než solidní. Zvlášť, když si uvědomíme, že jde prakticky o dílo jednoho dvacetiletého mladíka.
|
