Když si kapela se srdce Sibiře dá název Taiga, tak se nebude jednat o nic veselého. Jeden z posledních kousků panenské krajiny na planetě je místem, které je čarokrásné i depresivní zároveň. Věčná zima a dlouhé noci, to je přímo semeniště pro tvorbu atmosférického a depresivního black metalu. Takového, jaký hraje multiinstrumentalista Nikolaj Seredov a jeho věrný kolega Alexej Koroljov. Oba pocházejí z města Tomsk, což je metropole v západní části Sibiře a je to také místo, které se muselo na jejich zvuku podepsat. Zde není živná půda pro optimistickou rockovou či popovou hudbu, ale pořádně temná atmosféra, umocněná Seredovovou inspirací v hlubokých hvozdech tajgy a tundry a v putování ve vesmírných výšinách. Přesně tak Taiga zní.
Jako základní výrazový prvek byl použit typický norský black metal s inspirací u Emperor. Oba ruští muzikanti však dokáží do své hudby vpašovat vlivů mnohem více a proto je jejich výraz variabilnější. Blackmetalový aspekt je jen zárodek toho, co Taiga ve skutečnosti tvoří. Nechybí skřehotavý krákor hlavního zpěváka jako hlavní černěmetalový vklad do tvorby Taigy, ale hudební složka čerpá i z jiných zákoutí tvrdé hudby. A čím více alb tito Rusové vydávají, tím se jejich hudba od black metalu vzdaluje. Jestliže debut „Ashen Light“ byl typickým příkladem severského blacku, novinku „Right To Remember“ už lze označit jako blackmetalovou jen s dávkou fantazie. Desce vládne neveselá a velmi těžká atmosféra, ale Seredov a Koroljov si s ní pohrávají s lehkostí. Nedělá jim problém přejít z tvrdých pasáží, kde zpěv zní jako krákor havrana v těžkém blizzardu, do křehkých věcí, postavených na akustické kytaře a klávesách, v čemž se ladné tóny snášejí jako čerstvě napadaný sníh.
Temná nálada vtáhne do děje hned s úvodní „Sunset“, ve které bicí zní jako rozžhavené pekelné kotle a hudbu začíná zahalovat neprostupná temnota. Je cítit chlad, nikde ani památky po jediném slunečním paprsku. Do monotónně znějících zurčivých kytar se začínají jako had proplétat zvuky akustické kytary s charakteristickou ruskou melodikou, předznamenávajích blížící se zkázu. Tu Taiga navozuje s „Run“, v níž se nemusí zaklínat Satanem, aby její hudba byla děsuplná. Stačí jen vhodná práce se zmučenou náladou, pohřební tempo a skvěle zaranžovaný vokál, místy řvoucí jako hynoucí šelma, místy šeptající, děsuplný. Na albu převládají klidnější plochy sahající po černočerném ambientu. V nich vynikne právě práce s melodiemi. Slyšte krásné zvuky balalajky v ambiciózní „It`s All The Beginnigs“ nebo výrazně melodická kytarová sóla v „Remember“. To jsou místa, která ve spojení se sklíčenou atmosférou mrazivých sibiřských lesů mají své neopakovatelné kouzlo.
Taiga vytvořila krásně podmanivé dílo, v ranku temného, depresivního black metalu určitě jedno z těch nejdůležitějších v letošním roce. Je třeba mu popřát sluchu, protože ruská dvojice je velice talentovaná, je pořád na vzestupu a vydala desku, která je o kousek lepší než všechny předcházející.
|
