Kdeže časy alba „Falling Sky“ jsou. Tehdy se jako reklamní tahák na rumunskou partu Scarlet Aura používal slogan, že se jedná o jednoho z nejžhavějších favoritů na trůn v melodickém metalu a při trošce fantazie si šlo s touhle myšlenkou opatrně pohrávat. Od vydání téhle desky uběhlo jen pět let, Scarlet Aura za tu dobu vydali tři alba, přičemž hned na tom prvním, kompilaci předělávek od slavnějších kolegů „Memories“, zakopli o bludný kořen a od té doby marně hledají cestu z poměrně nezáživného kruhu.. A byť se zdálo, že na loňském albu „Stormbreaker“ začínají hlavu zvedat, aktuální finální díl trilogie „The Book Of Scarlet“ s názvem „Genesis Of Time“ tuhle naději docela nekompromisně sfouknul.
Scarlet Aura se drží metalovější linie, na kterou najeli v prvním díle trilogie, kdysi proklamovaná vzdušnost a melodičnost z debutu je definitivně pryč. To by nevadilo, jak ukazují Liv Sin či Crystal Viper, kapely zaměřené na klasický metal s divoženkou u mikrofonu mají v dnešní době stále co říct. Jenže Scarlet Aura chybí jakýkoliv výraznější nápad, zpěvačka Aura je se svým příjemně nakřáplým hlasem je až k uzoufání jednotvárná (až na pár drobných okamžiků, kdy dojde na strašně protivnou afektovanost), od rutinní pánské části ansámblu marně čekáte na nějaké nakopnutí či gradaci skladby, celou tuhle marnost kapela ještě tvrdošíjně natahuje do neúměrné délky – s jedinou výjimkou se v žádné skladbě nevejde pod pět minut, což v momentě, kdy toho nemám zas tak moc k nabídnutí, je doba příliš dlouhá, a pochopitelně, že v závěrečné titulní skladbě je třeba trilogii uzavřít ještě rozsáhlejší ságou… Mnohé naznačí už fakt, že album startuje nesourodou instrumentálkou „The Book Of Scarlet“, která na ploše více než šesti minut chytne několika melodickými momenty, ale v celkovém kontextu je varovnou přehlídkou aktuální nápadové vyčerpanosti kapely. Světýlko naděje, které zabliká v nejmelodičtější šlapavce „Frostbite“ s chorálovým nápěvem a tendencí nezvadnout, dlouho svítit nevydrží…
Ke konstatování, že jde o velice tuctovou a vyčpělou nahrávku, přihoďte pojmy stereotypní, usedlá, vlažná, unavená, stará. Jako by si Scarlet Aura před nástupem do studia pustili letošní album Velvet Viper a z nějakého zvláštního důvodu se vydali tou samou cestou. A vezmeme-li v úvahu, že v čistě pěveckém souboji by nahoru šla nakonec paže Jutty Weinhold, je jasné, že Scarlet Aura svoji trilogii zakončili docela nešťastným způsobem.
|