Už od okamžiku, kdy Anette Olzon natočila “Shine” se nemůžu zbavit pocitu, že je dobře, že tahle dáma s velmi příjemným hlasem se než v rámci jakékoliv (byť sebevětší) kapely se daleko svobodněji cítí v rámci projektů, kde může být víc sama sebou. Letošní sólové pokračování s názvem „Strong“ tenhle dojem ještě umocnilo. I když, pokračování… Anette to vzala z úplně jiného konce. Ale o tom by sólová alba přece měla být.
Na aktuální sólové desce „Strong“, ale i na poslední desce The Dark Element jsi docela přitvrdila. Odráží se v tomto výrazu současná situace, ať už tvoje osobní, či celosvětová?
Ne. Myslím, že je to tím, že prostě zpívám metal a ten je obecně čím dál těžší a tvrdší.
Na novém albu hojně využíváš kontrastu s growlem. Jak došlo k takhle výraznému zapojení vlivů extrémního metalu a jaký máš celkově vztah k extrémnímu metalu?
Growling miluju, obzvlášť, když není použitý v celé skladbě. Chtěla jsem ho přidat na své album, aby tím získalo kontrast mezi mými čistými vokály a Johanovým agresivnějším a drsnějším projevem. Zjistila jsem, že tohle dává hlubší význam. V dnešní době poslouchám snad všechny druhy metalu, možná trochu méně deathu, protože se považuji za všestrannou muzikantku a protože se v něm dají najít pořád nové a skvělé věci.
Album „Strong“ je daleko temnější i textově. Je například skladba „Catcher Of My Dreams“, či „Sick Of You“ odkazem na tvoje vlastní zkušenosti?
Ne, „Sick Of You“ vůbec není o mě. Ale „Catcher Of My Dreams“ už ano a je o tom, že jsem za život měla hodně nočních můr, něco, čemu se říká noční teror. Je to hrozná věc, která mě paralyzuje pak celý den. Naštěstí v současnosti už to není tak zlé, ale stává se to, když jsem ve velkém stresu.
Titul novinky zní „Strong“. Chceš tím ukázat, jak jsi silná ty sama, nebo se název vztahuje na něco jiného?
Je to tak. Letos mi bylo padesát a ve svém věku se cítím silnější. Ale má to i jiný význam a to, že všichni musíme v této pandemii zůstat silní.
Byl Magnus Karlsson pro tebe jedinou volbou při výběru nejbližšího spolupracovníka na aktuální desce?
Ano, věděla jsem, že je Magnus právě ten, se kterým chci pracovat a nikdo jiný mě nenapadl. Nahrávací společnost chtěla, abych spolupracovala s jiným chlápkem, ale po několika měsících, když jsme ani nebyli schopni dokončit jednu skladbu, jsem řekla, že buď Magnus nebo žádné album nebude. Věřím, že jsou s tímto rozhodnutím dnes spokojeni. S Magnusem se totiž pracuje velice snadno. Je to úžasný skladatel a instrumentalista, navíc velmi pokorný člověk.
Je nějaké poselství, které bys chtěla, aby si posluchač z tvého alba odnesl?
Že, i když svět je a byl dost chaotický a také v mnoha aspektech děsivý, tak musíme zůstat silní.
V čem vidíš největší rozdíly mezi tvými sólovými deskami, hudebně i pocitově?
„Shine“ jsem napsala v roce 2009, ještě když jsem byla součástí velké kapely, takže jsem v té době nemohla udělat metalové album. Proto jsem napsala toto, které je mnohem klidnější a intimnější a kde jsem psala texty o sobě a o lidech, které miluji. Na „Strong“ mohu svobodně dělat to, co chci a když jsem začala psát texty, tak už jsme nechtěla psát o sobě jako na „Shine“, ale rozhodla jsem se psát víc o tom, jak vidím svět kolem sebe, ať už ve zprávách nebo například na sociálních sítích. Hudebně jsou ta alba od sebe velmi daleko, ale přesto obě mají velmi melodický nádech, který je pro mě velmi důležitý bez ohledu na to, jestli zpívám měkkčí album nebo metalové jako je „Strong“.
Tvá první sólová deska „Shine“ měla velice specifický styl a i když byla křehká, zněla nádherně. Rock, trocha popu a silný vliv folku. Myslíš, že se někdy vrátíš k podobné muzice?
Možná. Mám tento styl ráda a bylo by opravdu hezké udělat takové album a nazpívat jej ve švédštině. Je to pro mě výzva, přestože psaní ve švédštině vyžaduje více času. Už jsem nahrála jednu takovou skladbu „Vintersjäl“ a ta dopadla dobře, takže i tohle je cesta do budoucna.
Spektrum tvých spolupracovníků je poměrně široké. Máš v plánu oslovit ke spolupráci někoho dalšího z tvých kolegů?
Pro má sólová alba bude stále stejná sestava. Pokud ale udělám jiné projekty, může to být s někým jiným.
Momentálně je situace ke koncertování velice nejistá. Máš konkrétní plány jak album propagovat i jinými způsoby, či věříš, že k němu proběhne klasické turné?
Ne, nevěřím, že bych někdy podnikla nějaké velké turné, což jsem předtím dělala mnoho let. Nejsem moc nadšená z toho být dlouho pryč od své rodiny. Nějaké koncerty čas od času budou, třeba takové, které mě zase zavedou znovu do Japonska. Prostě uvidíme, co bude.
Objevila se zpráva, že bys ještě letos měla začít pracovat na novém albu s Russellem Allenem? Jak vypadá tento plán?
Začnu toto album nahrávat ještě letos. Takže, ano, nová deska je na cestě.
Je obdivuhodné, že pracuješ na plný úvazek jako zdravotní sestra, studuješ na porodní asistentku, staráš se o rodinu a děti, věnuješ se několika hudebním projektům. Jak se ti daří skloubit práci zdravotní sestry s tvojí hudební kariérou, obzvlášť v tomhle ze zdravotnického hlediska velmi náročném období a jak dobíjíš energii pro takhle bohatý a asi i náročný život?
Je to určitě docela hektické, ale už nemám v plánu nahrávat tolik alb jako teď. Snažím se odpočívat a hodně se soustředit na školu a nahrávání alb věnovat tak jeden den v týdnu. Naštěstí ve studiu dokážu pracovat hodně rychle a soustředěně. Vždycky jsem byla člověk, který má rád spoustu věcí a ráda se učím. Ráda se ve věcech zlepšuji, takže není zase takový problém všechno tohle dělat, aniž bych musela něco šidit. Také věřím tomu, že žijeme jen jeden život a tak ho potřebuju žít na maximum.
|
