25.01.2022
DEATH
Někdejší členové této deathmetalové legendy se ..více

25.01.2022
THE DEAD DAISIES
Hardrocková superskipna, v jejímž čele stojí aktuálně ..více

25.01.2022
PLEXIS
Tuzemská punková legenda neudržela sestavu, kterou ..více

25.01.2022
PLANESWALKER
Projekt zpěváka Gloryhammer Sozose Michaela a kytaristy ..více

25.01.2022
AMERICAN JETSET
Hardrockeři z amerického Baltimoru navazují na dvě alba ..více

25.01.2022
STRAY GODS
Jeden z nejvýznamnějších umělců vzešlý z řecké ..více






MASTODON - Hushed And Grim
... recenzia je však veľmi výživná ... presne ..

MASTODON - Hushed And Grim
pre mňa je to kapela na pár počutí, každý ic ..

MASTODON - Hushed And Grim
Slyšel jsem to asi 5x a vůbec mě to nebaví. Pr ..

MASTODON - Hushed And Grim
Ano, i zde jsou zřetelně slyšet vlivy Beatles. ..

NEEDLESS - The Cosmic Cauldron
To rád slyším. Užívej. ..

NECROMANTIA - To the Depths We Descend...
Přesně, tohle album se povedlo. ..

NEEDLESS - The Cosmic Cauldron
Díky za tip. Parádní fošna. ..

MASTODON - Hushed And Grim
Nejlepší deska loňského roku. Nemůžu se jí ..

THE BEATLES - Beatles For Sale
Za mě momentálně nejoblíbeněj í album Brouk ..

Aleš BRICHTA- Ztráty a nálezy
Aleš Brichta a Arakain je něco o čem se nepoch ..




Za poslední měsíc:
DIO - Holy Diver
1683x

VICTORY - Victory
1606x

DIO - The Last In Line
1501x

DIO - Sacred Heart
1455x

Aleš BRICHTA- Ztráty a nálezy
1156x

Redaktorská bilance roku 2021 - Pepsi Stone
1106x





článků celkem: 8875
recenzí: 7327
reportů: 574
rozhovorů: 541













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Joe BONAMASSA – Time Clocks

O Joe Bonamassovi se říká, že je to bluesman pro mladé. Jeho v dobrém slova smyslu moderní blues-rockové herní i skladatelské pojetí, kořeněné jemnou příměsí tvrdšího střihu, dokáže k obrazovkám, do velkých hal, ale i do obchodů s muzikou přitáhnout nemalé množství hudebních fanoušků později narozených. Jeho nesporné charisma, ale i říznější a zdravější groove přístup, má ojedinělou schopnost nenudit ani po několika minutách pomalého bluesového nadechování se, které je způsobu hry hvězd starší generace typu Petera Greena, či Garyho Moorea malinko vzdálené. Bonamassa je typický workoholik a řada desek a projektů, kterých se každý rok účastní, se geometricky rozrůstá. Letos trochu nečekaně udeřil znovu. Novou sólovou desku, která vychází teprve rok po skvělém předchůdci „The Royal Tea“, pojmenoval „Time Clocks“.

Dle jeho vlastních slov se jedná o dosud nejdobrodružnější a nejobsáhlejší desku. „Když se ohlédnu zpět na nahrávání během COVID-19 a na původní záměr alba, musím trochu rekapitulovat. Před dvaceti lety jsem nahrál hudební záznam, který zná svět pod názvem „Blues Deluxe“. Bylo to ve studiu Bobbyho Nathana na Manhattanu. Zachytil jsem energii, která mě jako umělce vždy silně držela. V té době jsem žil v New Yorku a časy byly docela těžké. Moje týdenní rutina se skládala z kombinací náročných sezení, koncertů a příležitostí, kterých nebylo mnoho. Byl jsem hladový. Doslova. Hudební byznys je tvrdý, velmi tvrdý, obzvlášť když vám vydavatel diktuje co a jak máte dělat“. V roce 2019 se Joe ocitl zpět v New Yorku a znovu se inspiroval tímto gigantickým městem. Jeho životní stav se po dvaceti letech dramaticky změnil, ale energie, která dělá New York City skvělým, tu stále zůstává. Jeho dlouholetý kolega producent Kevin Shirley dodává: „Myslím, že Joe Bonamassa vytvořil album, které je skutečně mimořádné. Je to mistrovská páce od bluesového hudebníka a superhvězdy současně“. Album nahrané v této obrovské americké aglomeraci znovuobjevuje Bonamassu na dalším nalezeném vrcholu. „Time Clocks“ sleduje Joeův neustálý vývoj v práci s různorodými styly, poslepovanými ve funkční rockový celek, s šarmem jemu vlastním. Svět ho zná jako „muže v obleku“, který je fanoušky milován coby dokonalý kytarový hrdina a kritiky citován jako největší světový bluesový kytarista současnosti. Novinka je znovu natočena pod dohledem dlouholetého spolupracovníka Shirleyho a manažera Roye Weismana jako výkonného producenta. Album bylo nahráno v Germano Studios / The Hit Factory a smícháno Bobem Clearmountainem (Bruce Springsteen, The Rolling Stones, Toto, Bon Jovi). Obálku vytvořil slavný grafik Hugh Syme (Rush, Aerosmith, Whitesnake).

Úvod desky patří krátké a nevýrazné předehře „Pilgrimage“, kterou si mohl Bonamassa rozhodně odpustit. Ten pravý start přináší až píseň „Notches“. A i když se v jejím případě nejedná o vyložený průšvih, nejednomu postaršímu bluesmanovi při poslechu určitě ztuhne krev v žilách, tak slabý start už kytarista dlouhou dobu nepředvedl. V následující „The Heart That Never Waits“ se raději sází na osvědčené postupy i tempo. Znatelně bluesovější věc zklamat nedovolí, ale člověk má silný pocit, že podobnou variaci už od Joea slyšel, a to dokonce v mnohem lepším balení. Titulní „Time Clocks“ je bezpohlavní záležitost, co mizí někam do ztracena. Hubeně nevidomá nicka, kterou ženské sladkobolné sbory zadupávají dalších sto stop pod zem. Tragédie. Velkolepý obrat a konečně taky trochu energie vlévá do žil „Questions And Answers“. Pocitově, tempově a atmosféricky výborně vystavěná věc, která patří mezi největší ozdoby letošní desky. Joe jí dal do vínku spousty povedených nápadů a nebál se balancovat s daleko odvážnějším přístupem. Na vlně euforie se držíme i s houpavě křehkou „Minds Eye“ a pochodové pnutí v sobě skvěle absorbuje další klenot „Curtain Call“. Tady se krásně povedly všechny aranžmány, v čele s potemněle vystavěnou kytarovou stopou a citlivou instrumentací smyčců. Že je druhá půle takřka ohromující, napoví i irsky laděná „The Loyal Kind“. Zde se sahá k netradičním nástrojům a ono propojení říznějšího naléhavého blues se severským folklórem funguje na jedničku. Jazzově orientovaná „Hanging On A Loser“ a závěrečná, nástrojově opět bravurně vycizelovaná „Known Unknowns“ sice nepřináší žádný opojný pocit z velkolepého finále, ale pachuť z nepovedeného začátku dokáží eliminovat takřka na minimum.

Joe Bonamassa znovu nezklamal. A i když to letos není taková paráda jako v případě nahrávky „Blues Of Desperation“ nebo jejího přímého nástupce „Redemption“, pořád jde o dobře namíchaný koktejl výborně stravitelného rockového blues. A když si odmyslíme malinko sterilní začátek a fádní titulku, máme před sebou znovu pozoruhodný repertoár, který příznivce rozhodně zklamat nemůže. Kvalitní produkce, vytříbený cit pro melodie a Bonamassovo specifické bluesové cítění, znovu podepřené výrazným songwritingem, činí z „Time Clocks“ jednu z hudebních událostí letošního roku.

Michal             


www.jbonamassa.com

YouTube ukázka - Time Clocks

Seznam skladeb:
1. Pilgrimage
2. Notches
3. The Heart That Never Waits
4. Time Clocks
5. Questions And Answers
6. Minds Eye
7. Curtain Call
8. The Loyal Kind
9. Hanging On A Loser
10. Known Unknowns

Sestava:
Joe Bonamassa - zpěv, kytara
Rob McNelly - kytara
Steve Mackey Michael Rhodes - baskytara
Lachy Doley - piáno
Reese Wynans - klávesy
Errol Litton -. harmonika
Paulie Cerra - saxofon
Greg Marrow - bicí

Rok vydání: 2021
Čas: : 56.52
Label: J&R Records
Země: USA
Žánr: blues rock

Diskografie:
2000 - A New Day Yesterday
2002 - So, Its Like That
2003 - Blues Deluxe
2004 - Had To Cry Today
2006 - You And Me
2007 - Sloe Gin
2009 - The Ballad Of John Henry
2010 - Black Rock
2011 - Dust Bowl
2012 - Driving Towards The Daylight
2014 - Different Shades Of Blue
2016 - Blues Of Desperation
2018 - Redemption
2020 - Royal Tea
2021 - Time Clocks

Související články

Foto: archiv umělce


Vydáno: 01.12.2021
Přečteno: 622x




počet příspěvků: 3

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Bonamassu jsem...14. 12. 2021 10:39 Paja
další majstrštykOd Joea nečekám...2. 12. 2021 13:56 zen
Bonamassa má už...2. 12. 2021 10:09 Standa


 
Metalforever.info © 2006 - 2022     RSS - články

stránka byla načtena za 1.19075 sekund.