Na začátku letošního roku zveřejnila slovenská thrashmetalová parta Performed velmi dobrý debut „Moronia“. Naši východní bratři na něm projevili lásku k old-schoolu, která byla smysluplně a hlavně kvalitně převedena do drážek CD, případně do cloudového prostoru. Tohle se Slovákům povedlo, Češi se ale nenechali zahanbit, jak ukazuje prvotina „Freeze, Obey“ brněnské formace Deviance. Propojení obou kapel je až zarážející – také Moraváci drhnou klasický thrash, jenž se výrazně opírá o veličinu jménem Metallica a kterému finální lesk dodává precizní ozvučení.
Brňáci jakoby se při svém autoproducenství ve studiu Shaark nechali prací Adama Mičince, který má na svědomí sound alba Performed, přímo ovlivnit. Může jít samozřejmě jenom o náhodu, nicméně i zde se pocitově vracíme do časů klasiky „Master Of Puppets“, k hluboce řezavým riffům, které ve spojitosti se šlapavými a rychlými tempy strhávají v současnosti úplně stejně, jako tomu bylo v polovině osmdesátých let. Zlověstně neklidný pochod songu „Death Row“ lehce navnadí, na lepší okamžiky si ale musíme počkat, a to přesně do chvíle, kdy se rozezní tóny navazující skladby „Rain Dance“. Právě v ní hudebníci naleznou prostor pro rozpoutání osmdesátkové řezničiny, při které si umně pohrávají s tempy a zasekávačkami, čímž si posluchače snadno házejí tam, kam potřebují. Z brněnského kvarteta se najednou stávají páni našeho času. Vládci loutek.
Krom Metalliky se možná připomene i česká Exorcizphobia, a to díky hlasu nebo frázování frontmana Tomáše Knotha, jehož zpěv není dokonalý a při detailním rozboru bude platit za nejslabší článek moravské kapely, nejde však o nic nepřekonatelného. Svižně pochodová titulka sejme nejen další várkou chytlavých stylových pasáží, ale také nečekaně melodickým sólem. Podobné momenty jsou možná důvodem, proč se sama kapela řadí do škatule „heavy/thrash“, nicméně žánrový poměr je v tomto případě úplně jasný: heavy metalu je jenom špetka (to už je daleko více patrný groove), a dominantní roli hraje jen a pouze thrash
Položka „Crash“ postupnou gradací opět vjede do zcela omračujícího thrash-módu, podobně jako některé úseky songu „Entity“, který však trochu doplácí na dlouhou osmiminutovou stopáž a možná i na přílišnou podobu s klasickým válem „Orion“ (asi není nutné dodávat od koho). Zcela pohodlné „vykoupení“ přichází hned vzápětí, a to v závěrečném příspěvku „Anger Drain“, v němž Brňáci volí válečnou taktiku s plížením, přískoky i otevřenou palbou, která kosí většinu nepřátelských jednotek (v našem případě třeba posluchačů českých mainstreamových rádií). Domácí scéna je díky Deviance posílená o velmi schopné thrashmetalové těleso, které bude ozdobou domácích sbírek i libovolných koncertních akcí.
|
