PEARL JAM - Dark Matter
to Demonick: člověče už si přešlápni, tys to...

PEARL JAM - Dark Matter
Moje velice oblíbená kapela. Je pravda, že...

PEARL JAM - Dark Matter
Zvykni si, tento "redaktor" inak pisať ani nevie...

PEARL JAM - Dark Matter
Jsem fanouškem od roku 1993. Když vynecháme Když...

IMPERIAL AGE - New World
No, je vidět, že co člověk, to názor. Protože za...

NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




THE FERRYMEN - One More River To Cross

Také se vám zdá, že hlas Ronnieho Romera začíná být na scéně pěkně profláklým prvkem? Vylétl ze srdce Lords Of Black, kde na křídlech v podstatě průměrného materiálu působil jako zářivá kometa. Po boku Ritchieho Blackmorea ve znovuobnovených Rainbow exceloval, protože měl k dispozici legendární skladby, na nichž výtečně oživil reminiscence na své slavné předchůdce, ať to byl Ronnie James Dio, David Coverdale nebo Glenn Hughes. Před pár lety se čekalo, že vyskočí na rockový piedestal, kvůli čemuž pravděpodobně opustil i Lords Of Black, leč nestalo se tak. Romero se začal plácat v různých projektech, naprostého dna se dotkl v CoreLeoni, v naprosto nesmyslném přetáčení starých skladeb Gotthard a tím svůj talent rozmělnil. Dnes je zpět i v Lords Of Black (naproti tomu Rainbow znovu mlčí), ale má i řadu dalších aktivit. Po boku legendárních kytaristů Adriana Vandenberga či Michaela Schenkera i v tříčlenné sestavě The Ferrymen. Ta patří k tomu lepšímu, kde můžeme jeho specifický hlas slyšet.

Romero je zjevně podobná nátura jako Tim Ripper Owens a dává svůj „výrobní nástroj“ do služeb řady umělců. Tím ztrácí ledacos ze své výjimečnosti, což je to škoda, protože tak převládá kvantita nad kvalitou. Na novince The Ferrymen „One More River To Cross“ má však k dispozici slušný materiál, stylově příbuzný s domovskými Lords Of Black, nicméně lepší, než s jakým se prezentuje tato parta. Znovu stojí rozkročený mezi klasickým hard rockem, jeho mladším bratříčkem heavy metalem s mírnou příchutí soudobého evropského power metalu. Přestože Romerův hlas sedí mnohem více ve skladbách, kde se hard rock prolíná s bluesovým základem, jsou The Ferrymen projektem, v němž je jeho projev silný a nabízí místa, která se mohou řadit k jeho současným vrcholům. Zejména tam, kde se příliš netlačí na pilu a nechává skladby spíše volně plynou…

Metalický základ je jasný a stojí za ním multiinstrumentalista Magnus Karlsson, dlouholetý člen německých Primal Fear. Jako výhradní autor materiálu má evropský metal v krvi, ovšem album jím sytí možná nejméně z dosavadních desek The Ferrymen. Kompozice působí propracovanějším dojmem, logicky míří svou formou do sedmdesátých let, někam kdy „vycházela duha“ a vzdálená zákoutí vesmíru zkoumal slavný „Hvězdář“. Duch legendy „Stargazer“ albem rezonuje a zejména v skladbě „Morning Star“ se jej trojice Romero, Karlsson a Terrana dotýká skoro až hmatatelně. Dá se říct, že v tu chvíli The Ferrymen chybí jen kytarová genialita Ritchieho Blackmorea. Jako kdybyste cítili závan hardrockové historie, který se objevuje (tu více, tu méně) na řadě míst, zejména pokud kapela ubere nohu z plynu a netlačí se násilně do tvrdé formy, která v „City Of Hate“ či titulní „One More River To Cross“ zbytečně otupuje stále větší skladatelskou vytříbenost a snahu vyvést The Ferrymen ze striktně metalového ranku.

Výborně zafunguje úvod desky, ve kterém trojice nabídne vzdušnější kompozice „One Word“ a „The Last Wave“, což jsou věci, dávající vyniknout Romerovu hlasu a parketa, kde je nejsilnější. Nepotřebuje bombastické aranže, k nimž The Ferrymen sklouznou hlavně v titulní věci a na konci alba v „The „Last Ship“ či „The Passenger“, v nichž se začne ukazovat nechtěný trend toho, že Karlssonova skladatelská studnice není nevyčerpatelná. Je škoda, že příliš sází na zvukovou stránku alba a na aranžérskou nabubřelost, protože to kapele škodí. Když pochopí tvůrčí svobodu a není svazován příliš silným vlivem Lords Of Black a Primal Fear, servíruje skutečně skvělé kousky. K nejsilnějším „One Word“, „The Last Wave“ a „Morning Star“ lze přiřadit ještě vzletnou „Shut It Out“ (zde kontrast klidnější sloky a silného refrénu zní skutečně přitažlivě) a „Hunt Me To The End Of The World“, a tím máme to nejlepší jako na talíři.

Album oproti předchůdcům působí více dotaženým dojmem. Je z něho cítit snaha o vymaňování se z power/heavymetalových okovů a pokus o větší variabilitu výsledného zvuku. Zlatý grál zůstává stále neobjeven, ale The Ferrymen se daří z vytěženého stylu dolovat další zbytky sil. Dělají to šikovně a s grácií, takže máme co do činění s nejlepší deskou tohoto tříčlenného spojení.

Jan Skala             


FB THE FERRYMEN

YouTube ukázka - The Last Wave

Seznam skladeb:
1. One Word
2. The Last Wave
3. Shut It Out
4. City Of Hate
5. One More River To Cross
6. Morning Star
7. Hunt Me To The End Of The World
8. Bringers Of The Dark
9. The Other Side
10. The Last Ship
11. The Passenger

Sestava:
Ronnie Romero - zpěv
Magnus Karlsson - kytara, baskytara, klávesy
Mike Terrana - bicí

Rok vydání: 2022
Čas: 56:25
Label: Frontiers Music
Země: Chile/Švédsko/USA
Žánr: heavy metal/hard rock

Diskografie:
2017 - The Ferrymen
2019 - A New Evil
2022 - One More River To Cross

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 04.03.2022
Přečteno: 1217x




počet příspěvků: 5

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Poprvních dvou...5. 03. 2022 18:33 b.wolf
Dvojka byla...4. 03. 2022 20:30 orre
to Bubáknad vašim...4. 03. 2022 10:58 Greg
-Můj pohled naopak...4. 03. 2022 6:25 Petronius
Občas Pepsi nad...4. 03. 2022 5:41 Bubák


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09692 sekund.