V pátek 18. února se v Plzni ženili všichni čerti. Vichr, průtrž mračen, komplikovaná dopravní situace. Mohl by si člověk představit příznačnější podmínky pro koncert mladoboleslavských zabijáků Debustrol? Ti přijeli do plzeňské Šeříkovky nedlouho poté, co znovu vydali debutové album „Neuropatolog“ a proto bylo jasné, v jakém znamení se celý večer ponese.
Do Šeříkovky jsme dorazili na poslední skladbu úvodní kapely Psora. Prostor pod pódiem v tu chvíli ještě nebyl nijak zvlášť zaplněn, ale to se rychle změnilo s příchodem kultovního seskupení Fata Morgana. Kapela, která je v Šeříkovce v pozici domácích, rychle rozproudila krev u řady návštěvníků a právě vznikající kotel začal jevit známky rozjařenosti. Kapela má sice spletitou historii, ale statut průkopníků extrémního metalu na české (či ještě československé) půdě jí nikdo odpárat nemůže. Bylo proto z čeho vybírat, přestože řadových desek má Fata Morgana pomálu. Exkurz do minulosti vyšel dokonale a „Spalovač mrtvol“ nebo letitá „Hamty Hamty“ zafungovaly skvěle. Parta kolem kapelníka Petra Neumana vytvořila dokonalou náladu pro nástup hlavních hvězd večera.
„Tak se všichni userte, je tady Debustrol!“ Dovede si někdo představit jejich koncert bez úvodu, který tentokrát zazněl skutečně hřmotně? Mladoboleslavská čtyřka s právoplatným přízviskem český Slayer se na pódiu vytasila s novinkou "Totalitní řád", která rozpoutala zuřivý moshpit, k čemuž nakonec nebyl třeba ani Martin Dejdar, jenž si v klipu střihl životní roli západního letce a vězně Antonína Maděry. Po novince, představující výborný vpád do koncertu, přišly na řadu staré klasiky "Krvavá práce", "Protest", "Příchod zla" nebo také "Svět co zatočí s tebou". Léty prověřené jistoty zafungovaly a na fanoušcích bylo znát, že znají každé slovo textu. Debustrol staré jistoty prostřídali s antikřesťanskou skladbu "Nasrat vám všem" z posledního alba „Válka“, což způsobilo další vír pod pódiem, což kapelu vyloženě potěšilo, přestože pohled na ochozy Šeříkovky už tak jednoznačný nebyl. Do varu frontman Martin Kolinss vyběhl ze zákulisí s dobře známou rekvizitou - motorovou pilou. Většina přihlížejících dobře poznala, že přišel čas na sedmdnáct let starou tutovku "Masoterian", která uzavírala první část vystoupení domácí thrashové tutovky.
Párkrát zaznělo otřepané "nemůžou, nemůžou", což už patří ke koloritu koncertů domácích kapel (asi proto, že ty zahraniční tomu nerozumí, což některým z návštěvníků občas ani nedojde…) a Kolinssova parta byla zpět na pódiu a snad s ještě větší energií než předtím. Ze „Zakuklenců“ (opět z alba „Válka“), udělala kapela doslova uragán, když ji zahrála v ještě vyšším tempu než je známá ze studia. Následovala legendární "Údolí Hádu" a to už se ostošest pařilo nejen pod pódiem, ale i v chodbě před záchody. Finále bylo jednoznačné a strhující. Kdo celý koncert čekal na prastarou a symbolickou „Vyznání smrti“, dočkal se. Fanoušci tušili, že se jedná o poslední skladbu večera a proto se v úvodu, který pomalu nabírá na obrátkách až ke zběsilému tempu, sešikovali k „wall of death“, a v okamžiku, kdy kapela zařadila nejvyšší rychlostní stupeň, vypukla pod pódiem obrovská mela. Vše se obešlo bez zranění, vystoupení mohlo být bujarým skandováním názvu kapely dokončeno a parta řezníků se po krátkém pozdravení s fanoušky v prvních řadách odebrala do zákulisí, kde se mohla věnovat zlatavému moku.
Debustrol stoprocentě dokázali, že nepatří do starého železa, i když už mají tři křížky na hrbu. Ktel Šeříkovky, do něhož se dostali dvacátníci i padesátníci, ukázal, že thrash metal je hudba spojující zdánlivě nesourodé generace. Český Slayer stále a vytrvale "...sedí na svým trůnu, věřící maj absolutní smůlu".
|
