LINKIN PARK - From Zero
Rozhodně bych nebyl k LP tak přísný. Chce to dát...

IMPELLITTERI - War Machine
Rozhovor proběhl minulý týden

IMPELLITTERI - War Machine
Jak je to starý rozhovor? Bostaph má docela nově...

IMPELLITTERI - War Machine
Jako myslíš to, že už nehraje s Kingem? Zjevně...

Timo TOLKKI - Classical Variations and Themes 2​:​ Ultima Thule
Mně to album příjemně překvapilo, podle mě jde o...

IMPELLITTERI - War Machine
Ta informace s Paulem je pravdivá? Nikde jsem se...

RISK - Turpitude
Tuto nahrávku jsem ve své době poslouchal...

MOGGS MOTEL - Moggs Motel
Je z toho hodně cítit A americké pojetí rocku a...

LINKIN PARK - From Zero
Já a Linkin Park jsme vždy měli poměrně složitý...

RISK - Turpitude
Neznám celou diskografii , ale pouze album...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




SCARS OF SOLITUDE - If These Walls Could Talk

Tak prý „nejlepší směs finské melancholie a melodického metalu“, tvrdí o sobě finská čtveřice s příjemně patetickým názvem Scars Of Solitude. Pět let staré debutové album „Deformation“ ukázalo, že z těchto základních zdrojů lze vytvořit soudržný celek, který nebude působit násilně a bude mít potenciál oslovit oba fanouškovské tábory. V závěru loňského roku Scars Of Solitude nabídli šestici skladeb, jež pokračuje v nastavené linii a šikovně proplétá osobitost kapely, důraz, melodičnost a emotivní vyhrocenost, a které prospělo, že se oproti debutu kytarista Tuomo Laulainen kromě šesti strun ujal i mikrofonu.

Bylo by scestné odvolávat se vyloženě na snahu o propojení pocitových eskapád To/Die/For a melodických výkrutů Sonaty Arcticy, byť konkrétně na pramínky těchto dvou kapel na „If These Walls Could Talk“ narazit lze. Svět Scars Of Solitude“ a jejich výrazová paleta je daleko barevnější, takže mantinely, vytvořené alternativní „Burden“ s nakřáplou akustickou kytarou a tklivým hlasem Tuoma Laulainena na straně jedné a agresivně napumpovanou „Lullaby of the Ill-Fated“, jsou velmi široké a lze kapele pogratulovat k šikovné dramaturgii. Oba kousky tvoří závěr alba, takže předchozí čtveřice písní pomalu připravuje posluchače na finální pocitovou rozervanost. Ač se to zpočátku nezdá – úvodní skočná „Dark Matter“ sice razanci nijak neschovává, ale přece jen větší podíl má tanečnost a uvolněnost, v „Left On Read“ dominuje nevtíravá přemýšlivost, dotažená do dokonalosti v zamotanější instrumentální pasáži, svěží a dynamická vypalovačka „No Riddance“ nakopne přímočarou energií, v titulní „If These Walls Could Talk“ zásluhou vokálu a nervózní kytary vystříkne emotivnost na plné pecky…

Docela by mě zajímalo, co všechno by stěny zkušebny o Scars Of Solitude ještě mohly prozradit. Šest písní na EP „If These Walls Could Talk“ vypovídá o tom, že svět kapely je velice bohatý a že svazování rocku, thrashe, doomu i popu na pozadí symbiotického souboje melancholie a melodií mají hráčsky velmi zdatní muzikanti kluci fakt dobře zmáknuté.

Savapip             


www.pirkkahevi.com

YouTube ukázka - If These Walls Could Talk

Seznam skladeb:
1. Dark Matter
2. Left on Read
3. No Riddance
4. If These Walls Could Talk
5. Lullaby of the Ill-Fated
6. Burden

Sestava:
Tuomo Laulainen – zpěv, kytara
Jasper Ranta-Nilkku - kytara
Lassi Pollari - baskytara
Niki Kuivakangas - bicí

Rok vydání: 2021
Čas: 21:53
Label: Inverse Records
Země: Finsko

Diskografie:
2017 - Deformation
2021 - If These Walls Could Talk (EP)

Foto: archiv kapely


Vydáno: 27.02.2022
Přečteno: 1069x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.51783 sekund.