Spolupráce hudebníků Olafa Thörsena a Marka Boalse nabírá na slušné kadenci. Někdejší setkání v kapele Labyrinth vyústilo před dvěma lety (s pravděpodobným pošťouchnutím labelu Frontiers) k projektu Shining Black a stejnojmennému debutu. Album se neslo ve znamení fúze power metalu s hard rockem a nebylo vůbec špatné. Na novinku jsem se těšil ještě víc, jelikož skladatelská forma italského umělce je v současnosti nebývale silná, jak fanouškům domovské kapely dokázal spolu se svými kolegy na loňském zápisu „Welcome To The Absurd Circus“.
Brzy se však ukázalo, že nemalá očekávání bude nutné krotit. První polovina aktuální nahrávky Shining Black ničím příliš nevyniká, a když si odmyslíme tradičně výborný Boalsův výkon, zůstane nám ke zmínce pouze několik melodických linek, které se tu a tam ze skladeb vyloupnou. Platí to zejména pro „Higher Than The World“ s působivou, jemně dramatickou gradací jako bonusem, potažmo pro song „We Are Death Angels“ s nádechem moderního metalu. Pak to ale vypadá, že si dvojice hudebníků (doplněná o několik hostujících spoluhráčů, včetně známého klávesáka Olega Smirnoffa) řekla: pojďme si ty peníze, které nám firma platí, trochu zasloužit. A začnou se dít věci…
Zaprvé se řádně zdynamizuje tempo. „A Hundred Thousand Shades Of Black“ nakročí do power-speedu, což prospívá úplně všemu a album najednou začne křičet po vysoké pozornosti. Toto vábení je nanejvýš moudré poslechnout, jelikož navazující kompozice „Faded Pictures Of Me“ je jedním slovem nádherná a zároveň významně zvedá vnitřní bodový koeficient alba! Struktura písně je vzdušná až osvobozující, chvílemi ale taky svůdně přiostřená (zrychlená sólová část à la Labyrinth). Vynikající zpěv ladí s mistrovskou instrumentací a o dosavadním vrcholu vzájemné spolupráce obou umělců je rozhodnuto. Ani potom autorský oheň nevyhasne, ve všech (třech) zbývajících položkách se staneme svědky nadstandardní invence, která dokazuje, že příprava alba nebyla pro pány Thörsena s Boalsem pouhou kratochvílí, vedoucí ke zkrácení covidového času. Jenom mi přijde, že část díla byla tvořena pod dojmem bezvýchodnosti dané situace (a v tomto období vznikl i název alba), zatímco blahodárnou naději a postupný návrat do normálních časů odráží jenom (plus mínus) polovina nahrávky.
|