Když v osmdesátkách začaly v Brazílii vznikat první metalové kapely, potácela se celá země v pořádné krizi. Ta dala vzniknout pěkně ostrým hardcorovým partám, ze kterých se postupně vyprofilovala Sepultura či Ratos De Porao. Dnes tam ekonomické podmínky nejsou z pohledu evropského občana o mnoho lepší, situace na místní metalové scéně je však mnohem rozmanitější. Zvláště v největším a nejbohatším městě Sao Paulo, ve kterém žije tolik obyvatel, jako v celé České republice.
Zde žijí i muzikanti z RF Force. Nebojte, není to odkaz na armádu Ruské federace, zkratku tvoří iniciály jmen dvou ústředních pilířů souboru a zároveň bratrů, basáka Ricarda a kytaristy Rodriga Flausinových, členů hard rockových Hardstuff. Byl to Rodrigo, (také člen Iron Maiden revivalu) kdo oslovil hudebníky z jiných kapel, zda by nechtěli natočit tradiční, ryze heavy metalové album. Na to kývl zpěvák Marcelo Saracino, který se minulý rok blýsknul svým výkonem na solidní prog metalové desce místních Undertime. Kvalifikaci na tento post však spíše získal v tribute projektu Heaven and Hell, netřeba asi dodávat, kterého zpěváka v něm imitoval. Bubeník Lucas Emidio natrénoval patřičnou razanci u thrashových Hatematter. Druhým kytaristou se stal Daniel Iasbeck, učitel hry na kytaru a člen mnoha místních rockových kapel, i cover spolku, zaměřujícím se na produkci Kiss.
Ač materiál na album ve velké většině připravili bratři Flausinové, je jasné, že i ostatní muzikanti, kteří se podle svých předchozích hudebních angažmá upsali poctivé tvrdé muzice, kus nadšení otiskli i v RF Force. Rozhodli se žánr neinovovat, proč vynalézat znovu kolo, když základní formule stále funguje.
Stačí si pustit úvodní a dravou „Fallen Angel“, která hlavně nápaditou kytarovou linkou s několika sóly připomene Craiga Goldyho v dobách jeho působení u Dia. I Marcelo Saracino barvou hlasu a podobným frázováním Ronnieho Dia připomíná, takže kdo obdivuje alba této legendy, musí si při produkci RF Force nadšeně pomlaskávat. Název songu „Old School Metal“ říká vše. Acceptovské kytarové riffy jsou správně naostřeny, baskytara Ricarda Flausina si našla mezeru mezi frekvencemi kytar, takže není nijak utopená, ale pěkně kovově drnčí po vzoru Steva Harrise. Houpavá hymna jistě dovede do varu každého fandu ocelové muziky. Následná „Flying Dogs“ má řádný thrash metalový feeling, zpěvák v melodickém refrénu frázuje podobně jako Bruce Dickinson.
V další hard and heavy pecce „The Beast and The Hunter“ tempo zpomaluje, z produkce z mlhy vystupuje hologram Ronnieho Dia přímo v 3D provedení. „Creeps Of The World“ zdatně míchá prvky Accept a Iron Maiden do velmi chutné směsi s příměsí tekutého testosteronu. Aby album nebylo tak přímočaré, hudebníci náročnějšímu posluchači nabízí song „In The Heart And Mind“ s poněkud kostrbatými riffy kytar, mezi které se zpěvák snaží obtížně naroubovat po slabikách slova textu. Ve střednětempé „Fighter“ svůj um předvádí oba kytaristé a chvíli trvá, něž se rozvine do krásy. V dalších dvou písních se posluchač propadá do do období, kdy Ronnie Dio působil u Rainbow i Black Sabbath, reminiscence na klasický hard rock odhalí každý veterán. Závěrečnou ponurou záležitost „M.O.A.B.“ s agresivním kytaristovým tappingem v úvodu a s několika změnami rytmu lze možná chápat jako pozvánku na příští album v prog metalovém hávu….
RF Force ze Sao Paula naskočili na současnou vlnu zájmu o tradiční heavy metal a se současným natlakovaným soudem a až na dvě výše uvedené výjimky namíchali koktejl z nejlepších okamžiků osmdesátek, kdy na jevištích kralovali Dio, Accept, J. Priest a Iron Maiden. Posluchač si připomene onu atmosféru bez trapného pocitu bohapustého vykrádání předloh. Lze to chápat jako poctu tomuto období, lze se jen ptát, kam povedou další další kroky kapely. Nahrávka se po vydání v Brazílii drží několik týdnů v TOP 5 prodejích mezi Sabaton, Jethro Tull nebo Hammerfall. V Evropě vychází díky švédskému labelu Black Lion až nyní a má velké předpoklady i tady vzbudit patřičný rozruch. To rozhodnou fanoušci.
|
