Tak, a je to tady! Mladá lanškrounská rocková kapela Bulldock vydává po 5 letech existence své první CD, které nahrála ve studiu Music Hell v Hradci Králové. Ve skupině se za těch 5 let vystřídala kupa muzikantů, nynější sestavu tvoří hlavní zpěvák a kytarista Vojta, kterého vokálně podporují zpěvačky Lucka a Radka. V rytmické sekci nalezneme dva sympaťáky – basáka Vojtu a bubeníka Romana. Celou skvadru pak doplňuje ještě klávesačka Pája.
Stylově se nové CD nese v duchu českého rocku/bigbítu. Pokud se vám právě zježily vlasy na hlavě, tak vás mohu uklidnit – Bulldock si rozhodně nehrají na nové české Manowar, jejihž jediným úkolem je spása pravého metalu. Jejich sestava k tomu ani není předurčena. Bulldock tvoří pohodovou melodickou hudbu, jejíž účinek je sice největší „naživo“, ale ani poslech z CD by neměl nikoho urazit. Prostě pohoda a dobrá nálada.
Co se týká jednotlivých písniček, hlavním autorem hudby je frontman Vojta, s texty mu občas vypomohou sličné zpěvačky. Na cédéčko se vešlo celkem 10 songů. Některé na mě působí lepším dojmem, přítomnost některých bych naopak oželel. Mezi mé favority patří úvodní hitovka Otroci Smutku, jejíž ústřední melodii si „vypůjčili“ (aniž by o tom samozřejmě věděli) Stratovarius v jednom songu z jejich poslední stejnojmenné desky. Dále se mi hodně zamlouvají skladby Ztracená a Patnáct Let, kterým dominují líbivé melodie. Hezký je také refrén v songu Osvícená, kde dostane spoustu prostoru klávesačka Pája. Do mé „top five“ ještě zapadne „klasika“ Stíny, kterou hrají Bulldock prakticky od svých počátků.
Oželel bych dvě poslední „halekačky“ Hej, Hej, Hej a Zahraj Váňo. Jsou sice hodně veselé, na zábavě si na ně rádi zaskáčete a zapaříte, ale to je tak všechno. Na CD působí podle mě trošku zbytečně – v repertoáru Bulldock se najde spousta lepších věcí, které by na nosiči jistě vyjímaly lépe.
Co se týče instrumentálních výkonů, tak prakticky nemám co vytknout. Bulldock jsou sice velmi mladou kapelou, ale celých těch 5 let pilovali věci jak ve zkušebně, tak i živě, takže sehranost všech zůčastněných je z desky hodně cítit. Pochválil bych také bubeníka Romana, jehož hra se za těch 5 let opravdu rapidně zvedla. Stal se z něho základní kámen, který dokáže kapelu podržet a solidně ji žene kupředu.
Další pochvalu bych směřoval k Vojtovi a spol za mikrofonem. Vokály se povedly opravdu solidně. Nějaké intonační nedostatky sice občas zaslechnete, ale to není podstatné. Podstatné je to, ža na sobě „vokální trio“ dokázalo zapracovat a příště už to může být jenom lepší.
Co říci závěrem? Bulldock nahráli desku, za kterou se rozhodně nemusejí stydět. Nahráli desku, která si jistě své příznivce najde, i když nepřináší nic nového nebo objevného. Pokud máte rádi melodickou rockovou hudbu do pohody, u které si můžete i vy sami zanotovat, potom je tohle CD pro vás jasnou volbou.
|
