„Byl jsem velkým fanouškem Type O Negative, Paradise Lost a Depeche Mode. V roce 1994 jsem šel na festival Hultsfred a viděl jsem Type O Negative a Paradise Lost naživo. Úplně mě to omráčilo. Tak jsem se rozhodl, že chci vytvořit temnou, ponurou melancholickou hudbu s vibracemi těchto kapel…“, popisuje zárodek švédské kapely Outshine její zakladatel, zpěvák a kytarista Jimmy Boman. Zřejmě nejen hudba idolů, ale i nelehké události, kterými Outshine v průběhu let procházeli (nalézt lze zmínky o podvodech, loupeži, vyhrožování vraždou a soudní procesy, včetně úspěšné žaloby za práva hudebníků proti švédským daňovým úřadům), měly vliv na melancholické vyznění hudby Outshine. Poslední náladovou kapkou, která se odráží na desce, byla kovidová pandemie, a tak album má sice povzbudivý název „The Awakening“, nicméně varování Outshine, že žijeme v době hříšných oslav elit, které neberou ohled na obyčejné lidi, naznačuje, že kdovíjak pozitivní náboj „The Awakening“ nepřináší.
O to se ale Outshine nesnažili nikdy, takže posmutnělá nálada, emotivní prožitek a potemnělé houpavé melodie na jedné straně nepřekvapí, na straně druhé svým pojetím potěší. Kromě již vzpomenutých veličin melancholické hudby je na místě připomenout i obligátní The Sisters Of Mercy, či finské To/Die/For, u kterých bych hledal nejsilnější paralely, s tím rozdílem, že jak samotná hudba, tak i Bomanův projev jsou přece jen o kus civilnější. Trocha elektroniky, hypnotická tempa, výrazný rytmus, nevtíravě emotivní projev a sametově hladké melodie, tak by šlo charakterizovat poměrně střízlivě pojaté (aranžemi i rozsahem) album, které velmi příjemně rozkvete v živějších kouscích s jasným vrcholem ve šlapavé „I Was The One“. Hlavní emocí je však posmutnělost, které víc sluší vláčnější poloha, úvodní dramatická „It`s All Lies“ s až doomovým oparem, patetické vyprávění „Love Is Dead“ s výbornými sbory, či hrubší „She Hates Me“ proto náladu alba, ideálně splňující žánrové požadavky gotického rocku, nastavují daleko přesněji.
„Myšlenkou desky je dostat posluchače hluboko do temnoty a sebezpytování, aby se probudili a otevřeli oči.“ Záměr je to odvážný, a budete-li primárně hledat jeho poselství, třeba Outshine zabodují i v této rovině. Z hlediska hudebního je možné říci, že Outshine možná nejsou tak sugestivní jako jejich vzory, ale udělat dobré goticko-rockové album se silnou atmosférou je pro ně přirozeností.
|
