Pokud patříte k příznivcům tradiční evropské power metalové školy s jemným heavy metalovým aroma a zároveň nejste ortodoxně zapřisáhlí odpůrci zábavné hry „kdy a kde jsem to již slyšel“, mohlo by album finské šestice Remains Of Destruction být docela solidním typem. Je to příběh jako z učebnice – před třemi lety se zpěvák Jesse Yrjölä rozhodl, že založí novou kapelu, vzal do party kytaristu Tima Pelkonena, spolu začali skládat nové skladby, jako trio s bubeníkem Janne Ollikainenem vydali první singl a pak se jak na běžícím pásu začaly nabalovat nové písně i nové personální posily, až všechno vyvrcholilo vydáním debutového alba s trochu zavádějícím a velmi optimistickým názvem „New Dawn“.
Hudba Remains Of Destruction je velmi snadno odhadnutelná, byť se Finové snaží řadou různorodých zvuků či decentním využitím elektroniky tvářit moderně. Základ leží v klasickém power metalu, díky čemuž prakticky bez výjimky zní celé album velmi povědomě, a kapel, ke kterým by šlo Remains Of Destruction přirovnávat, lze najít přehršel. Ve prospěch kapely mluví fakt, že všech devět zpěvných položek má v sobě nespornou chytlavost, jejich provedení má šťávu, kompletní deska ani jednotlivé skladby nejsou zbytečně natahované, takže album jako celek neztratí švih, příjemně zabarvený Yrjöläho hlas zní dostatečně přesvědčivě, klávesová i kytarová sóla skladby dobře oživují, kapela se nebrání ani agresivnějším výpadům (vrcholem je chropot v „Mastermind“), šikovně se sklouznout na dobrých melodiích v patřičně razantním podání jí také nedělá žádný problém (z konzistentně znějícího kompletu bych vsadil především na „Mandkind`s Bequest“)…, takhle by se dalo pokračovat a všechno by neomylně směřovalo k již použitému konstatování – jako z učebnice.
„New Dawn“ staví Remains Of Destruction do pozice premiantského učedníka, kterého určitě stojí za to sledovat, jak se mu povede v praxi. Zkoušky má složené na jedničku, osvědčené pracovní postupy má v malíku, nebojí se je použít a dělá to s potřebným zápalem. Neškodila by mu větší porce osobitosti a invence, která jednou přijít může, ale i kdyby na ni nedošlo, Remains Of Destruction jsou už teď natolik přesvědčiví, aby příznivcům stylu, kteří mají rádi osvědčenou jistotu, zavoněli hned na první pokus.
|
