Němečtí pionýři nachmeleného metalu načepovali další studiový džber. Na této partě je sympatické, že propaguje nejoblíbenější český nápoj nejen přímo, ale také sekundárně formou podprahového sdělení. Zatímco v obecném povědomí vládne přesvědčení, že častá konzumace piva škodí hlavě a inteligenci, Němci tento názor v poslední době vehementně vyvraceli. Na čtveřici hudebníků se letitá konzumace ležáků (kterou potvrzují pivní mozoly některých z nich) mentálně nijak neprojevovala, Tankard naopak byli schopni opakovaně vydávat dobrá alba, což je činnost, která se v žádném případě neslučuje s vypitým mozkem.
Vše napsané platilo v uplynulých čtrnácti letech (počítáno od skvělého zápisu „Thirst“) až do teď, kdy se s vydáním novinky „Pavlov´s Dawgs“ situace trochu zkomplikovala. Nové album není špatné, nicméně má několik nedostatků, z nichž je tím nejvýraznějším netvárný projev zpěváka Gerra. Jeho zpěv ve stylu "I don´t care" kontrastuje s velmi aktivní a živou instrumentací, a přestože jde pravděpodobně o záměr, ve výsledku to působí lehce odrazujícím dojmem. První dva kousky nahrávky, jakkoli hudebně slušné, táhne dolů právě frontmanův výkon. Neprospívá tomu ani text druhého songu „Ex-Fluencer“, lacině se trefující do Instagramu (kritiku si tahle platforma zaslouží, ale ne tím, že na krátké časové ploše zopakujete desetkrát její název). Ve třetí stopě „Beerbarians“ si Garry vede o něco lépe, paradoxně ale zase polevuje rytmika (střední tempo Němcům tolik nesluší), takže úroveň slyšeného zůstává stejná. Pak se ale ve studiu zřejmě mávlo kouzelným proutkem (nebo někdo donesl basu vychlazených lahváčů) a němečtí pivrnci se konečně trochu zvedli.
V songu „Diary Of a Nihilist“ zrychlí instrumentace, Gerre se začne chovat jako správný frontman a hlavně lepší zpěvák. Skladba jiskří chytlavou thrashmetalovou energií a teprve v tuto chvíli můžeme konstatovat, že posloucháme dobrou žánrovou fošnu. Potvrdí to i některé další kousky či plochy, zejména ty naspeedované nebo atraktivně prosólované (např. "Momento" nebo "On The Day I Die"), postupně se ale opět nevyhneme momentům, kdy album spadne o jednu až dvě kvalitativní špricle níž. A zase na tom nese hlavní podíl viny Gerre, který jakoby zůstával většinou času krok za instrumentací. Sporně může působit také zvuk, který je neškodně uhlazený a posouvá nahrávku více do heavymetalových končin. A tak nové album Němců nakonec zanechá lehce zvětralý dojem. Doufejme, že jde jenom o dočasné abstinenční příznaky a příští nahrávka už zase bude mít ten správný thrashmetalový říz.
|
