Kultivovaně příjemný hard rock na slunečné léto, který neurazí, ale ani nestrhne? Není asi úplně žádoucí začínat elaborát o novém albu Magical Heart doslovnou citací z hodnocení jejich debutové desky „Another World“. S ohledem na to, že němečtí rockeři však ze své hudební značky neuhnuli ani o píď, se však podobný postup celkem nabízí. Obměna poloviny sestavy, při níž odešli kytarista Gernott Kroiss a bubeník Charly Barth, kteří se docela intenzivně podíleli autorsky na prvotině kapely, prozradila, že hlavní otěže v Magical Heart už tehdy pevně držel a stále drží zpěvák a kytarista Christian Ulner, který má zjevně velmi rád neinvazivní a trochu nenápadný melodický hard rock.
Tvrdit, že se v jeho hudebních postupech odráží příchuť Pretty Maids či Pink Cream 69, je asi odvážné, nicméně pro určení zásadní příchutě noviny „Heartsonic“ ne až tak úplně od věci. Hlavní rozdíl je v tom, že Magical Heart nedokáží do svých skladeb dát takovou intenzitu, náboj, nadčasovost a osobitost. Mnichovská čtveřice dokáže sympaticky mašírovat v akčnějších skladbách a příjemně pohoupávat ve vláčnějších tempech, ale celá jedenáctka skladeb se odehrává ve světle večerních čajů pro věkově pokročilé rockery. Melodické nápady nenabídne kdovíjak zásadní či přelomové, struktura skladeb se drží klasického rockového vzorce, řada nikterak složitých textů je nastavená na povzbudivý pozitivismus a celkové provedení je sice vyzrálé a pohodové, ale jen těžko strhne či důrazněji nakopne, takže se není se co divit, že „Heartsonic“ se může snadněji stát nevtíravou kulisou, než albem, které budete hltat a prozkoumávat do posledního detailu. V hlavě asi nejsnáze uvízne refrén lehoulince tajemnější „My Own Way“, či dravější riffovka „It Could Go On (Forever)“, nicméně i při těchto skladbách si dovedu představit spokojenou partu staříků, kteří v domově důchodců ještě nechtějí dát vale srdcové muzice, jen k tomu potřebují něco, co by jim moc nezvedlo tlak a u čeho by se příliš nezadýchali.
Toto hodnocení sice v zásadě nemusí vyznívat příliš optimisticky, nicméně nehledejte v něm ani špetku čehokoliv negativního. Příliš tvrdé AOR nebo příliš vyměklý hard rock? Tahle otázka není až tak podstatná, MagIcal Heart sice nepotřebují k životu adrenalin a ostřejší hrany, podstatné však je, že z jejich díla dýchá nenucenost a čirá upřímnost.
|
