Dokumentů, popisujících thrash metal jako jedinečný hudební fenomén, vzniklo již několik. Jenže většinou v nich byly opěvovány americké spolky, evropským se režiséři věnovali spíše okrajově. Přitom minimálně německá scéna bují vlastní bohatou historií a nabízí nepřeberné množství kvalitních thrashmetalových interpretů. Všiml si toho i německý režisér Daniel Hofmann, který se situaci rozhodl jednou provždy změnit. Na svět se vyklubal dokumentární snímek Total Thrash - The Teutonic Story, jehož cílem je detailní zmapování vývoje německé thrashmetalové scény.
Aby byla šance na úspěch, musel Daniel sehnat dostatečné množství mluvících hlav, nejen z řad fanoušků a obchodníků, ale zejména zainteresovaných hudebníků, a to ideálně ze všech ikonických žánrových těles. Povedlo se to u Sodom, Destruction i Tankard, pouze za Kreator nemluví frontman Mille Petrozza, ale bicmen Jürgen Reil, kterému nikdo neřekne jinak než Ventor (informační hodnota tím ale v žádném případě neklesá). Ke slovu se dostali také hudebníci z formací jako Protector, Exumer, Vendetta, Holy Moses, Assassin, Violent Force a další. Můžeme tak začít rozplétat dějiny teutonického thrashe, a to od roku 1983, kdy se celá žánrová mašinerie dala do pohybu. Tehdy všechny smetla prvotiny Metalliky "Kill ´Em All", která byla přelomovým dílem a zároveň geniálním návodem, jak rozvíjet směr započatý anglickým punkem, nastupující heavymetalovou vlnou a samozřejmě veličinami Venom a Motörhead, které miloval snad úplně každý.
Hofmannův dokument je rozdělen do tří kapitol. V úvodní navštívíme industriální oblast Porúří, což je něco jako německá Bay Area, ve které se rodily největší thrashové kapely. Dozvíme se o soudržnosti fanoušků a vzájemném sdílení nahrávek (tedy kazet neboli MC), a nakoukneme do lehce úsměvných začátků, kdy dema prvních kapel představovalo vachrlatě nasnímané hraní ze zkušebny a "art-workem" se rozuměly ruční kresby a školácky kostrbaté písmo. Šlo o dřevní začátky, na které většina zúčastněných vzpomíná s nefalšovanou nostalgií. Týká se to ovšem západního Německa, posluchači z východního bloku na tom byli podobně jako ti českoslovenští, k nahrávkám se dostávali velmi složitě a o koncertech si mohli nechat jenom zdát. Jako velké překvapení se jeví skutečnost, že východoněmecké kapely musely (opět stejně jako naše) absolvovat ponižující proces přehrávek, při kterých jejich životaschopnost posuzovala komise složená z pochybných komunistických existencí.
Druhá fáze dokumentu zachycuje úpadek, s nímž se museli hudebníci popasovat při nástupu stylu grunge. Najednou o spolky, které ještě před pár lety vyprodávaly obrovské haly, nebyl zájem, firmy vypovídaly smlouvy, kapely se rozpadaly a poslední záchranu představovalo zaprodání se aktuálním trendům. Ne každý si dokázal udržet svoji čest. Tato část snímku je nejkratší, díky bulvárním či osobním reakcím zpovídaných se ale stává nejatraktivnější. Poslední kapitola je věnována thrashmetalové renesanci a soudobé pozici nejen "velké německé čtyřky", ale také nastupující generaci, která je připravena převzít prapor kvalitní hudby a svůj milovaný žánr "nenechat nikdy zhynout". Mezi těmito spolky nechybí Dust Bolt, Ravager, Space Chaser, a k mé velké radosti ani Traitor, tedy skupina, která snese celosvětové kritické parametry.
Čímž se oslím můstkem dostáváme k největší slabině dokumentu. Domácí historii Hofmann zmapoval opravdu důkladně, zapomněl ovšem na pohled zvenčí. V bezmála dvouhodinovém snímku nezazní názor jediného zahraničního hudebníka nebo znalce, nikoho, kdo by popsal vliv teutonického thrashe na globální scénu a zasadil jej do vývojového kontextu. Přitom pomyslná konfrontace Německo (potažmo Evropa) vs. Amerika ukrývá mimořádně šťavnaté dokumentární sousto. Další - tentokrát už drobnou - výtku je možné směřovat k bonusovým materiálům DVD, které nejsou otitulkovnané (myšleno anglicky, české titulky zatím nejsou k dispozici vůbec). Hodnota dokumentu nicméně zůstává vysoká, a zřejmě není nutné dodávat, že pokud někdo patří k fanouškům thrash metalu, mělo by se pro něj zhlédnutí snímku stát (velmi zábavnou) povinností.
|
