Pokud se kapela mihne v soundtracku k filmu „Blood Sister“, mohlo by to naznačit, jakým směrem se hudební uskupení ubírá. Italská čtveřice Silentlie se od svého založení v polovině první dekády tohoto století celkem systematicky drží atmosférického heavy metalu s prvky gotiky, odvolává se na Ghost a The Cure, coby chuťové ideové vůdce (přidává k němu i Ozzyho Osbourna, ale na toto vodítko bych až tak nespoléhal) a hlavně má v čele charismatickou Giorgiu Sacco Taz s osobitým vokálem – na jeho základě není problém si Giorgii představit coby čarodějku, která hlasovým čarováním kouzly dokáže nejednu hlavu zamotat…
Tato kouzla Giorgia v plné kráse předváděla už na sedm let staré prvotině „Layers Of Nothing“, jenže tenkrát ještě nebyla kompozičně kapela natolik obratná, aby dokázala utáhnout celou desku a v řadě skladeb základní trojlístek ingrediencí - melodika, atmosféra a gradace skladeb – se kompletně ne a ne potkat. Sedm let, které od debutu dělí trefně nazvanou novinku „Equilibrium“, dokázali Silentlie dobře využít a tuto trhlinu se jim podařilo stoprocentně zacelit. Kompletní desítka skladeb má najednou švih, chytlavost, výborné melodie i přesvědčivou atmosféru. Silentlie nehrají na žádné složitosti, jsou velmi přístupní, umí účelně využít strach budící sound i silný vokál, v některých momentech příjemně nadrzlý (spojnice mezi gotikou a punkem může být někdy velmi krátká, byť v případě Silentlie jsou punkové příchutě spíš jen letmé a navíc dostatečně učesané), jindy smyslně ženský a vždy zcela přesvědčivý.
Potemnělé „Equlibrium“ s lehce okultní náladou, přiostřeným zvukem i výrazem staví kromě silné atmosféry (coby nejsilnějšího elementu) na pulsujícím rytmu (občasné vykouknutí basy má svoje kouzlo), dobrém muzikantství a přitažlivých melodiích. Rychlejší skladby, stavěné dle podobné a konzistentní matrice, by bez výjimky mohly fungovat jako reprezentativní singly, pomalá burcující citlivka „The Others“ („You`ll survive, the others – yourself - your life, look at the mirror, your scars don`t lie“) s výborným kytarovým sólem funguje mezi pomalejšími kousky jako totální rána na solar.
Nepatříte-li k příznivcům metalových odnoží, kterým vládnou holky, zkuste „Equilibrium“, tohle je cesta. Pro ty, kteří už dávno metalové dámy u mikrofonu berou jako běžnou součást scény, mohou Silentlie být nenásilným bořitelem zaběhaných schémat. Takhle to dopadá, když máte autorsky nabito a navíc ve vašem hudebním životě zavládne jiskřivá rovnováha…
|
