KASCK - Deal with the Devil
Zdá se, že indické partě Amorphia vyrostla na tamní scéně vážná konkurence. Trio mladých hudebníků vystupujících pod názvem Kasck totiž na debutovém EP "Deal with the Devil" předvádí zatraceně libozvučný old-school thrash. Není to bez ztráty kytičky - čtveřice skladeb až příliš zavání opisováním od jiných interpretů a nejedna pasáž zabrnká na paměťové centrum s neodbytnou urgentností. Jenže tihle Indové mají za ušima, a když už se nechávají inspirovat, činí tak způsobem chytrým a nápaditým. Dokáží k sobě pospojovat okamžitě chytlavé a nadčasově trvanlivé stylové vzory, které strhávají, i kdyby člověk nechtěl. Rozjezd úvodní "Death to the Crooked" nabírá thrashmetalovou energii naprosto neodolatelným způsobem, krátká kumulace dokonalého riffu překlopená do dravé rytmické laviny, to bude fungovat vždy. Zpěvákův nástup povedený dojem lehce zchladí, frontman Mayank Katare nepatří k mistrům pěveckého oboru, na druhou stranu dělá co může a celkový výsledek určitě nekazí. Hudba připomene Exodus i Municipal Waste, časté změny temp a neustálý příděl "nových" motivů ale nedají vydechnout. Máme zde pochodové plochy, řezavé kytarové úseky, heavymetalová sóla i sympatický nákuk do melodického hardcoru, to vše zabalené ve skvělém zvukovém kabátku. Je to ohrané, je to silně neoriginální, ale konzervativně laděné fanoušky tohle prostě musí bavit.
7,5/10
YouTube ukázka - celé EP
ELECTRIKEEL - Straight Outta Depths
První opravdový kontakt s thrashmetalovým světem učinila v lednu španělská formace Electrikeel. Její debut "Straigth Outta Depths" protíná hranice několika žánrů, z nichž mezi nejvýznamnější patří hardcore a blackened thrash. To je poněkud neobvyklý mix, a pravdou je, že španělské trio do toho buší hlava nehlava a po poslechu třičtvrtěhodinové nahrávky nemůžeme říct, že bychom si odnášeli nějaký ucelený a komplexní zážitek. Jde spíše o nahodilý stylový rej, jehož největší devízou je zvuk a energie. S tím prvním si Evropané nechali poradit od velezkušeného Joela Grinda, to druhé vyvěrá z niter hudebníků a přesvědčuje o upřímnosti prezentovaného materiálu. Album jede převážně v rychlých otáčkách a s pohonem mnoha koní. Intenzita je chvílemi dechberoucí, Španělé prorážejí krom zmíněných žánrů i groovy nebo thrash´n´rollové bariéry, dokonce se nebojí vjetí do složitějšího progového terénu ("We Were War"). Skladby umí strhnout, nejvíce zřejmě ve zlověstně zrychleném kousku "Cold Fire, Dark Light", nevýhodou je delší stopáž a také pěvecká uřvanost. O vokály se stará kytarista Asier i basák Xabier a občas je jejich hlasové argumentace příliš. Z celkového pohledu jde nicméně o povedený debut a příslib do let příštích.
6,5/10
YouTube ukázka - Punks
TEMPASHOT - Certified Dangerous
"Přinášíme nový vítr do thrashmetalového žánru!" Touto hláškou se chlubí britská skupina Tempashot, a mnoho důvěry tím nevzbuzuje. Spíše si začneme myslet něco o přebujelém egu a nemístném sebevědomí. Vždyť přinést cokoli svěžího do jednoho z nejohranějších žánrů je věc skoro nemožná. Všechny tyto pochyby ovšem skončí se spuštěním kterékoli z písní rozprostřených v playlistu debutového díla "Certified Dangerous". Tohle zní opravdu netradičně a originálně. Nikoli na instrumentální úrovni, která je sice řízná a kvalitní, nijak ovšem nevybočuje z běžných stylových standardů. Speciální je vokální oblast, která vychází z britského grime rapu. Frontman Luxe Alexander zní trochu jako Eminem, což je ve spolupráci s crossover-thrashovým podkladem skutečně neobvyklá kombinace, i když ne zcela výjimečná (o něco podobného se už léta pokouší ruská smečka Siberian Meat Grinder). Jde o fúzi odvážnou, která na první poslech odradí většinu posluchačů. Jenže u těch, kterým kapela sedne, může vzniknout nečekaně pevný svazek. Těsnopisecky nahuštěné rapové fráze vládnou nesporným kouzlem, a ve spojitosti buď s klasickým thrashem (bohatě proloženým divokými sóly), nebo atmosféricky budovanou stavbou písní (v tom zase Britové připomenou zaoceánské kolegy Body Count), jde o silně návykový hudební koktejl. Otázkou je, kam se může tahle pětičlenná parta vyvíjet a zdali postupně neustrne na místě jako zmínění Rusové (rapová dikce opravdu nenabízí široký manévrovací prostor), to ale teď řešit nemusíme. Teď se naopak můžeme radovat z alba, jehož deklamační anotace ani v nejmenším nelže. Tohle je opravdu netradiční, svěží a hlavně povedený nadžánrový příspěvek!
7,5/10
YouTube ukázka - Social Cesspit
|
