U „superskupin“, vylíhnutých v hnízdě Frontiers nikdy nemůžete tušit, jestli nepůjde jen o krátkodeché projekty. Vzhledem k personálnímu složení kapely Crowne, od vydání jejíhož debutu uplynul pouhý rok a půl, bych si vsadil na to, že tahle parta nemůže dlouho vydržet pohromadě. A vida, čtveřice, jejíž muzikanti se rekrutují z kapel H.E.A.T., Europe, The Poodles a Art Nation nejenže pokračuje dál, ale přibrala nastálo i kytaristu Love Magnussona (a do výčtu zastoupených kapel dopište Dynazty), který na debutu pouze hostoval. Co čekat od novinky „Operation Phoenix“? Samozřejmě že melodický rock par excellence, jako z učebnice a v tom nejblýskavějším provedení. A to je možná drobný kámen úrazu.
Debut „Kings In The North“ mohl být překvapivý alespoň tím, kdo se při jeho tvorbě sešel ve studiu. Hudebně se jednalo o dokonale zpracovanou, byť poměrně čitelnou a celkem pohodlně odhadnutelnou muziku. A téhle parkety, na které se hraje na stadiónově zpěvné refrény, silné melodie, rytmiku, schopnou kdekoho rozpohybovat, optimistická sóla, i přehlídku rychlých a obratných rukou všech muzikantů, se Crowne drží jako klíště. Kromě toho, že mají naposloucháno tuny melodického rocku i dospěláckého rocku, a proto zní velmi konzistentní album povědomě i přitažlivě, tentokrát se jim do cesty o něco intenzivněji připletla Sonata Arctica, což vytváří poměrně šťavnatou příchuť. Tedy alespoň do okamžiku, kdy kapele na vítězných oslavách intenzivně přisvítí sonátí úplněk („Victorious“), či když to ve skladbě „Super Trooper“ Crowne trochu přeženou s chytlavostí v duchu trance metalu, cílenou na nultou signální. Tak, jak na minulém albu jako největší trhák zafungoval severský odkaz v „Kings In The North“, tak finální „Northern Lights“ ve volnějším tempu a s hypnotickou atmosférou (možná i díky tomu, že v ní Crowne alespoň o kousek vyjedou z předchozí vydatně využívané šablony) představuje parádní majstrštyk v podání výborných muzikantů.
Hodnotit novinku Crowne je trochu dvojsečné – co vlastně příznivec melodického rocku může chtít víc, než do detailu propracované album s povedenými melodickými nápady, excelentní zpěvností s maximální náladovou lehkostí, obzvlášť když je zjevné, že nejde jen o zbytečný produkt na objednávku, ale dílo, kterému nelze upřít srdce? Přiznám se, že od Crowne (i díky síle minulého alba) jsem čekal víc rafinovanosti, než jen bezchybné stylové album.
|