Možná že obal alba „Ounas I“ od finských úderníků Suotana neprozradí úplně všechno, ale základní myšlenka, na čem je deska postavena, je v něm znázorněna dokonale – živelná síla a kouzlo téměř nedotčené přírody. Není ani tak důležité rozpitvávat to, zda si Suotana bere víc z black metalu, death metalu, viking metalu, či zda do svých melodií dokáže propašovat něco z power metalu, ani to, zda cílí na příznivce Ensiferum, Wintersun, Turisas, či Kalmah, zásadní je fakt, že na třetím zářezu do diskografie sexteto z Rovaniemi nedá vyjma atmosférického intra ani na moment posluchači vydechnout.
Orchestrální úvod „Lake Of Ounas (The Beginning)“ je trochu zavádějící, ale příznivci seversky drsné scény se jeho pompézní náladou asi zmást nenechají. Kdyby snad ano, akční nástup ubzučených kytar, uštěkaného řevu, splašeně nakopávajících bicích a náladotvorných kláves v „Through The Mammoth Valley“ naplno odhalí formulku, podle které se pojede prakticky až do konce (je třeba ještě zmínit fakt, že Suotana do svých kompozic ráda pouští aspoň na moment zklidňující pasáž, zpravidla postavenou na jemných černobílých klapkách), ale zásadní je, že se hned tak neochodí. Může za to energií nabitý vokál s poměrně širokospektrálním záběrem, bohatýrské sborové chorály i celková drsná výpravnost alba. Byť všechny skladby Suotany mají průraznost a razanci přímočarých střel a nehrají na žádné větší složitosti, poměrně přehledné a jasné motivy spolehlivě fungují, i když je kapela natahuje na až zdánlivě neúnosnou délku – dobrodružná „Legacy“ si vezme osm minut, téměř titulní, velmi dobře vyhrocený opus „River Ounas“ se živočišným sborovým skandováním stěžejního jména alba a působivým vyprávěním ve finštině se zastaví až po třinácti minutách, a skladby stále mají co nabídnout. Finální cover od Summoning „Land Of The Dead” se odehrává ve dvou polohách – divočejší úvod dokonale pasuje k předchozímu dění (za což je s ohledem na odlišný charakter originálu třeba vyseknout Suotaně poklonu), závěrečná část zejména zásluhou čistého zpěvu hostující zpěvačky Mory získává daleko jemnější náladu (byť ve společnosti mohutných sborů) a předchozí řež velmi příjemně uzavírá.
Nakažlivá záležitost, u které jednička v názvu signalizuje (a kapela to i potvrzuje), že živočišné vyprávění Suotany o ničení přírody a dopadu, jaký na ni lidé mají vliv, bude mít pokračování. Z hlediska ochrany životního není ideální, že důvod k tomuto tématu se zcela jistě najde, z hlediska hudebního je to zpráva víc než dobrá.
|
