Vychrlí-li na vás někdo pojmy Blood, Fire, Magic and Steel, která kapela vás napadne na první dobrou? Názvem debutového alba můžou britští Battle Born krapet zmást řadu metalových fanoušků – jednak proto, že podvědomá asociace na Manowar je u řady z nich asi nevyhnutelná, jednak proto, že Battle Born to berou z krapet jiné strany, přičemž v pátém roce existence kapely to trochu vypadá, jako by se southamptonská čtveřice nemohla dohodnout, zda vsadí víc na modernu nebo na power metalovou klasiku, a ani na tom, zda začne víc hrát na vlastní ksicht nebo zda bude sbírat body prostřednictvím cizího peří.
To, že album „Blood, Fire, Magic and Steel“ není úplně konzistentní nahrávka, by ani tak vadit nemuselo. Battle Born jsou poměrně silní, ať už vsadí na impozantnost a vyhrocenou rychlost s jedním okem vydatně pošilhávajícím po Rhapsody (nejvýraznější položka alba „Wind Caller“), ať vás zatáhnou na nablýskaně nasládlý taneční parket („Dragon Heart“), či ať pompézně pumpují svaly podle výcviku militantních koučů Sabaton („When Empires Die“, „Down Your Drinks and Raise Your Swords“), ale protože od inspirátorů spíš jen nasávají náladu, než aby vyloženě mašírovali v jejich stopách, zůstává prostor pro vlastní já, byť ryze v mantinelech jasně nastavených žánrem. A zřejmě proto, aby rozdíl mezi diskotékovými tanečky a šlapajícím power metalem nebyl příliš razantní, je lehce oslavná atmosféra většiny skladeb zabalená do poměrně měkkého zvukového kabátu s nezanedbatelnou rolí zjemňujících kláves. Příjemně afektované uječené výlety Jacka Reynoldse, ultrazpěvné refrény, jedovatě rychlé kytary i dobré gradování skladeb působí na první poslech velmi přitažlivě a nutno přiznat, že tohle kouzlo - které nepatří k nejsložitějším - sice postupně klesá, ale nijak závratnou rychlostí (z tohoto konstatování vyjměte závěrečnou „Sky Guard You“), takže smíříte-li se s faktem, že na vás v průběhu poslechu mrkne celá řada povědomých motivů (ani o avizovaný Manowar nepřijdete), může být z „Blood, Fire, Magic and Steel“ zábavný společník na poměrně dlouhou dobu.
Hra na klišé (i na draky dojde…) Battle Born vychází. Všechno už tu jednou bylo, chce se říct, a Battle Born to ani v nejmenším měnit nehodlají. Proč taky, když jejich hra na jistotu má potřebnou jiskru.
|
