Než se Švédové Art Nation dobrali k letošnímu studiovému přírůstku, prošla si sestava celkem významnou krizí. Debut "Revolution" severskou kapelu rychle vyvezl do popředí zájmu, což znamenalo zásadní překopání dosavadních životů všech zúčastněných. Na zpěváka Alexandera Strandella toho bylo trochu moc, začal trpět úzkostmi a chovat se nepěkně ke svým spoluhráčům. Někteří se od něj trhli, kovidová pauza ale pošramocené vztahy narovnala a novinka (s tradičně jednoslovným titulem a stejnou koncovkou) "Inception" vznikala ve staré dobré sestavě.
Švédská kapela patří do vlny moderních rock/metalových spolků, kterou dále reprezentují kapely jako Dynazty, Eclipse, Arion nebo Crowne, ve kterých mimochodem rovněž pěje Saša Strandell. Jeho domovská formace nemá problém posouvat už tak dosti tendenční hudební linie ještě blíž ke komerci, což je v pořádku v případě, že příslušným skladbám nechybí dostatečná tvůrčí autenticita. Právě taková, která dýchá z úvodního tria písní "Brutal And Beautiful", "Last of the Burned" a "1001". Ve všech figuruje hitový tah na bránu, svěží energie, zpěvné refrény, funkční moderně melodický styl a vysoká řemeslná kvalita, nejvíce spojená se Strandellovým zpěvem a šestistrunnou prací Christoffera Borga. Do této kategorie dále patří kousky "Echo" a "The Legend Reborn", na které lze vztáhnout naprosto stejný popis a hodnocení.
Sympaticky působí snaha o zakomponování méně tradičních prvků jako je country a sedmdesátkový hard rock ("Light the Fire") nebo filmově vytažené smyčce ("Powerless"). Některé písně ("Break Up", "Superman") se snad až příliš podbízejí běžnému rádiovému konzumentovi, velkou oporou ale zůstávají chytlavá a propracovaná (mnohdy až progresivní) sóla. Albu "Inception" nechybí kompoziční hravost i příjemná vlezlost a jako takové má potenciál oslovit široké rock/metalové spektrum posluchačů.
|