V současném hudebním přetlaku by bylo asi záležitostí určité náhody, obrovského štěstí a nebo vytříbeného hledačského talentu zaregistrovat první tři singly, které do světa v průběhu let 2020 – 2021 vypustila kapela Blood Star. Mírnou pomůckou mohl být fakt, že v sestavě figuruje kytarista Janison Palmer, který se do přízně heavy metalových příznivců zapsal jako jeden ze zakladatelů stylově nepříliš vzdálených úderníků Visigoth. Po vydání tří singlů, které naznačily, že Blood Star mají klasický heavy metal v krvi, se však po kapele dočasně slehla zem.
Debutová kolekce „First Sighting“ se objevila trochu znenadání, nicméně Blood Star na ní velmi chytře udělali maximum pro to, aby si řekli o pozornost. V první řadě využili veškerá zažitá klišé ve svůj prospěch, takže jejich osmdesátkový heavy metal spolehlivě šlape bez špetky zatuchlosti či trapnosti. V druhé řadě jim jako z rukávu padají chytlavé a zapamatovatelné melodie. V třetí řadě nehrají na žádné složitosti, takže jsou velmi přístupní a v řadě čtvrté, zřejmě vědomi si faktu, že jejich poměrně průhledná a náladově velmi konzistentní muzika by po delším čase mohla snadno začít nudit, nabídli příznivcům menu jen o málo přesahující půl hodiny, z něhož nejkratší položka patří klidné, přemýšlivé a tudíž náladově zcela kontrastní instrumentálce.
Nejslabším článkem velmi solidně šlapajícího soukolí je paradoxně ten, který by měl přitáhnout ke kapele největší pozornost – Janison Palmer. Naštěstí pouze v případě, když se postaví k mikrofonu. Děje se tak v nejdelší skladbě alba „The Observer“ (potvrzující to, že Blood Star mohou uspět pouze v případě, že své nápady příliš nerozmělňují a vše řeknou jasně, stručně a přímočaře), která může být dokonalým prubířským kamenem – těžko říct, zda za to může víc její celková naivita nebo jalový Palmerův hlas, každopádně tohle je podlaha celého dění a na zbytku alba je daleko lépe, neboť ostatní kompozice mají podstatně stabilnější základ i daleko víc energie, a Madeline Smith s příjemně nabroušeným hrdlem nedovolí skladbám ani na moment zvadnout.
Čekat v dnešní době zázrak v podobě přelomového alba je už úplně zbytečné. Blood Star se o něco takového vůbec nepokouší, staví na osvědčených postupech a náladách, ale dělají to natolik obratně a s chutí, že se jim jejich staromilský debut s mladickým zápalem dá téměř bez výhrad věřit a je radost se k němu vracet.
|
