„Heavy metal is forever! And we play it loud!“ Vyberte si, kterou z částí motta polských heavíků Scream Maker považujete za zásadnější, od toho by se mohl odvíjet váš pohled na v pořadí čtvrtou řadovku varšavské pětice s názvem „Land Of Fire“, potažmo na celé její albové portfolio. To je spolehlivě čitelné už od prvního zářezu s příznačným názvem „Livin` in the Past“ a sděluje jednu zásadní věc – heavy metal je zákon, který je třeba ctít v každé notě, nijak z něj neuhýbat, neobcházet ho, neměnit. Se všemi výhodami i potížemi, které taková cesta přináší.
„Heavy metal is forever!...“ A tak není divu, že na „Land Of Fire“ si budete systematicky podávat ruce s Judas Priest, Iron Maiden, Accept, Hammerfall, …, a dalo by se ještě dlouho házet pojmy, které ve zlatých osmdesátých psaly žánrové dějiny a osnovy, podílely se na stylové kultivaci i na záchraně historických heavy metalových hodnot v těžších časech. Z toho vyplývá největší riziko nahrávky – originalitu netřeba hledat, nekoná se. Scream Maker jedou podle osvědčených not a postupů, sází na chytlavé melodie ve spojení s patřičnou energií a důrazem, takže pokud je pro vás základním kritériem hodnocení fakt, že skáčete do x-krát prozkoumané a x-krát využité vody, je o osudu desky rozhodnuto už od prvních tónů.
„And we play it loud!...“ Scream Maker v heavy metalových učebnicích listovali důkladně a učili se velmi poctivě, takže hrají nejen hlasitě, ale i energicky, s patřičným švihem a zápalem. Řada motivů a refrénů by vám v hlavě uvíznout mohla, ale je to i proto, že prakticky celá deska je vystavěna na povědomých motivech. Scream Maker se situují do role poctivých dělníků stylu, kteří si zakládají na výrazné sólové kytaře (přezdívka kytaristy Michala Wrony „Ajronmajk“ je hodně výmluvná) a celkem suverénním hlasu Sebastiana Stodolaka, který asi sotva kdy bude citován jako zpěvák, jenž někoho ze svých kolegů výrazněji ovlivnil a jemuž trošku škodí občasný přiškrcený výraz ve výškách, ale jinak splňuje přesně to, co od zpěváka v takto laděné nahrávce čekat.
Vypichovat jakoukoliv skladbu netřeba. Do momentu, kdy v siláčtější „Land Of Fire“ začnou Scream Maker ztrácet dech, aby ho ještě v závěrečné a dobře vypointované „Below“ znovu chytli, se jede podle osvědčených vzorců, muzika spolehlivě šlape, po melodiích se dá spolehlivě sklouznout, atmosféra spolehlivě funguje jako stroj času, nasměrovaný do osmdesátek. Kadence pojmu „spolehlivý“ je proto nejpřesnější charakteristikou alba „Land Of Fire“, která příznivce heavy metalu spolehlivě nasytí, ale pocit, že se děje něco výjimečného, osobitého, či zásadního, vám tep určitě nezvýší.
|