GRAVERIPPER - Seasons Dreaming Death
Když se to vezme kolem a kolem, ty nejlepší blackened-thrashmetalové smečky vznikají za oceánem. Ať už jde o kacíře z Latinské Ameriky (nejčastěji Kolumbie) nebo ze Spojených států (namátkou vzpomeňme spolky Toxic Holocaust, Skeletonwitch, All Hell nebo Wraith), vždy jde o zásadní kapely, které určovaly či určují soudobé žánrové směry. Nově se k těmto sebrankám přidává spolek GraveRipper z Indiany, a to ve velkém a grandiózním stylu. Crossoverové křížení stylů thrash, black, speed a punk je věcí dobré a zaběhlé tradice, čtveřice amerických maniaků k tomu ale jako bonus přihazuje melodický death, čímž jejich hudební sousto získává křupavě lahodnou chuť. Skladby se vyznačují citlivými i jedovatými změnami temp, agresivními kytarami a zpěvem Corey Parkse, který má pořádně (proří)zlou hubu. Společně s výborným a moderně pojatým zvukem jde o strhující ďábelské posvícení, jež svádí dekadentně temnou atmosférou. Platí to bezezbytku pro každou z desatera nabízených skladeb, pokud však budeme album posuzovat jako celek, nevyhneme se zmínce o repetici, která někde v půlce nahrávky začne nabývat čím dál výraznějších obrysů. Na něco takového jsme nicméně u podobné muziky zvyklí, a proto není důvod k panice. Naopak, kdo holduje temnému crossoveru a má uši v pořádku, musí si tento debutový zápis jistojistě poslechnout!
8/10
YouTube ukázka - Into the Grave
ONIRIC PRISON - Slumber
Rozpálená španělská půda je pro thrash metal jako dělaná, stačí zmínit party Angelus Apatrida nebo Crisix a jsme doma. Jednou z dalších akvizic tamější scény je mladý spolek Oniric Prison, který nastartoval kariéru před šesti lety a letos se dopracoval k druhému EP s titulem "Slumber". K posluchačům se tak dostává velmi rozzuřená, vokálně uřvaná muzika, jež pro vyjádření své podstaty využívá i hardcore, metalcore, djent, blast beaty nebo výraznější melodické prvky. Hlavním úkolem tohoto divokého mixu je neustálá expedice energických ploch, ve kterých se nenajde prostor pro jediné hluché místo. V rámci krátké osmnáctiminutové stopáže se to dá - navzdory jisté kompoziční neučesanosti - v pohodě ustát, a to i díky ostrým thrashovým úsekům, které nejdou na úkor hardcorového žánru. Nejlépe v tomto ohledu dopadl úvodní kousek "Cave of Snakes", v němž se technické riffy slézají jako klubko hadů, až v závěru skladby vytvoří jedovatou rytmickou hradbu. Kvartet španělských muzikantů na svém druhém EP obstál a kus horkohlavé metalové energie dokázal celkem s přehledem předat svým posluchačům.
6,5/10
YouTube ukázka - celé EP
KARABINER - Unbeaten
Trojice mladých ukrajinských thrasherů Karabiner mi připomněla českou partu Destroy!. I zde vře divoká pubertální krev, neučesaný hudební projev a snaha o pojmutí vícežánrových vlivů. V případě této kapely jsou do staromilsky koncipovaného stylového masakru vmíchány barvy speedu, deathu i heavy metalu. Ukrajinci po melodickém intru rozpoutají thrashovou válku, která po vzoru raných Slayer soutěží o co nejrychlejší rytmické zásahy. Chvílemi je nutné podezřívat bicmena a sólového kytaristu z užívání nepovolených látek, tak zběsile hudba Karabiner působí. V songu "Centuries of Genocide" dojde k další stylové výhybce, tentokrát směrem k HC punkové stanici. Okopírovanou pasáž, která se objeví uvnitř této skladby, lze Ukrajincům vzhledem k celkovému nasazení a nepopíratelnému energickému tahu prominout. Vzhledem k původu kapely se nelze divit názvu navazující instrumentálky "Freedom is not Free", která je věnována muži, jenž s největší pravděpodobností padl v boji za svobodu své vlasti. Závěr desky obstará heavy/thrashový song "Vintage Metal", jenž působí odlehčeně, na druhou stranu dokazuje, že Ukrajincům podobné fórky moc nesvědčí. Jejich místo je v neurotickém old-school thrashi, který (podobně jako jejich domovští kolegové Reabilitator) zvládají velmi slušně a obstojně.
6,5/10
YouTube ukázka - celé EP
|
