ULAMOG - The Hungirest of the Old Ones
Z kanálních vod virginského přístavu Hampton Roads vylezlo nejhladovější ze starodávných monster, aby se nechalo zvěčnit na obalu debutové fošny spolku Ulamog. Jedině tak je možné upozornit na špinavý, deathově zatuchlý thrash, který americká pětice vpustila do světa 1. září tohoto roku. Posluchač se musí připravit na těžká tempa, kvílející kytary, ale také hbité speedové plochy a osvěžující crossoverové sekvence. Inspirační body hledejme u kapel Slayer, Sodom a - velmi silně - Power Trip, tedy party, která v posledních pěti letech ovlivnila snad nejvíce thrashmetalových uskupení. Důležitým faktem je, že zámořský kvintet nikdy dlouho nespočine na temných plochách a do svých tónů aplikuje velký podíl dynamiky. Na přetřes přijde postupná gradace od šlapavých rytmů až do čirého psychotična ("The Hungriest of the Old Ones" a patrně nejlepší kousek "Cursed by the Gods"), vícehlasná podpora ("Destiny Erased"), nebo i rock´n´roll s heavymetalovými prvky a náležitě vykutálenou vyhrávkou ("Consume the Pest"). Další nezanedbatelnou výhodou je krátká půlhodinová hrací doba. V září vyšlo několik velmi dobrých thrashmetalových alb. Debutové dílo amerických Ulamog je jedním z nich.
7/10
YouTube ukázka - The Hungriest of the Old Ones
TASKFORCE TOXICATOR - Laser Samurai
Tím dalším je prvotina německých Taskforce Toxicator. Jejich album bylo na základě předešlých dvou EP celkem očekávanou záležitostí, jelikož se vědělo, že za to pětice hudebníků umí pořádně vzít, a zároveň svoji tvorbu nebrat smrtelně vážně. Debut tyto tendence potvrzuje názvem "Laser Samurai", stejně jako přebalovým retro / sci-fi motivem od mého oblíbence Timona Kokotta, a v neposlední řadě muzikou, která projíždí crossoverou dráhu od thrashe, přes hardcore až po death. Němci zaslouží jedničku za nájezdové vstupy některých skladeb (zejména "Commercial Confession" a "Product of Profession"), které musí zbystřit pozornost i společensky nejunavenějších thrasherů na případném koncertě. Němci umí zaujmout změnami temp, ADHD rytmikou, divokými sóly i zmíněnými stylovými přesuny, čím udržují hladinu napětí alba na slušné úrovni. Pokud se stane, že nálada poleví, je to kvůli méně atraktivním zpěvům, které se často mění v jakési hospodské pořvávání. I tak debut Němců nezklamal a měl by výrazně posílit fanouškovskou základnu kapely.
6,5/10
YouTube ukázka - Laser Samurai
APOCRYPTH - Down to the Crypt
Dobré věci musí uzrát. Finská kapela Apocrypth vznikla před více než deseti lety, k prvnímu albu se ale dopracovala až letos. Jenže fošna "Down to the Crypt" ani v nejmenším nezní jako dílo nějakých zelenáčů. Tohle je mimořádně propracovaný a v prvé řadě vysoce kvalitní thrash, který dostojí nejvyšším nárokům a požadavkům. Samozřejmostí je dokonalý zvuk, bez něhož to dnes už prostě nejde. Po přesně nazvaném intru "Prelude for Disaster" vypukne krvelačné stylové představení, které ve své intenzitě bere dech. Finská čtveřice má všechny důležité součástky perfektně sladěné, včetně dostatečně obstojného (i když ve výsledku jednotvárného) zpěvu. Kytary bzučí jako čerstvě vydrážděné včely, ozvučení basy je producentským tahákem, stejně tak bicích, které nikdy nespočinou dlouho na nižších převodových stupních. V žádné z desítky skladeb nechybí atraktivní metalové plochy, jejichž žánrová esence nezůstává pouze u thrashe. Finové jsou schopni svým posluchačům zasadit těžké deathové údery ("Uncivil Rest"), potěšit rtuťovitým speedem ("Down to the Crypt") a vymazlenou technikou ("After Life", "Sacred Decay"), využít příměsi hardcoru a groovu ("Rat Race"), případně spojit všechny ingredience do jedné účinné crossoverové hmoty ("Sands of Time"). Debut smečky Apocrypth se povedl a na větev thrashmetalového stylu vyryl nepřehlédnutelný a hluboký zářez.
7,5/10
YouTube ukázka - The Unseen
|
