V době, kdy jsme se s Petrem Priessnitzem, zpěvákem a baskytaristou thrashové party Skylla CZ, začali řešit otázku možného rozhovoru, album „Svatý grál“, které Skylla CZ vydala na začátku roku, už sice sklidilo pár ohlasů, nicméně stále se nabízelo jako žhavé téma k debatě. Petr však nezahálí, a tak než na povídání došlo, stihl představit i sólové album „Anděl z kamene“ a aby toho nebylo málo, v mezidobí vydal i album s kapelou Bílý Tesák. Přijměte proto pozvání k povídání s kandidátem na rekordmana v počtu vydávání desek v letošním roce, který své první zkušenosti na pódiu získal už téměř před čtyřiceti lety...
Vypadá to, že letos máš hodně rušný rok – v lednu jsi vydal se Skylla CZ album „Svatý grál“, aktuálně ti vyšlo sólové album „Anděl z kamene“. Muzika je zjevně velmi důležitá součást tvého života – jak ses k ní dostal a co tě nejvíc baví na tvorbě vlastních skladeb?
Rušný rok to byl a ještě asi bude (smích) Jsem moc rád, že jsem tyto dvě věci letos dotáhl do zdárného konce. Muzika byla vždy součástí mého života, někdy méně, někdy více. V posledních několika letech je to spíše to druhé. Začal jsem v páté třídě ZŠ, když jsem se učil hrát na klasickou kytaru u skvělého učitele, tehdy už staršího pána. Jmenoval se Teodor Vokoun a kdysi hrával v kapele české hudební ikony R.A Dvorského, ve skupině Melody Boys. A ten mě naučil nejen hrát, ale i zpívat, za což jsem mu vděčen.
Čím to, že se ti dvě alba sešla do jednoho roku? Máš aktuálně tak silný autorský apetit nebo jsi skladby na tyhle dvě desky střádal delší čas a zrovna teď přišla správná doba na to skladby představit svým příznivcům?
Nebyla to dvě alba, ale tři, protože současně vyšlo desáté, jubilejní album mojí další kapely Bílý Tesák s názvem „10“. Většina nápadů je nových, pouze na CD „Svatý Grál“ byly asi ve třech skladbách použity dílčí nápady), které sahají do doby, kdy v kapele spolu se mnou působili Mirek Tulinger na klávesy, Vašek Husa na bicí a Pavel Pokorný na kytaru. Měl jsem tehdy pár nápadů, které jsme se snažili nějak rozvinout, ale bohužel SKYLLA již tehdy pomalu končila svou starou éru, takže k tomu nedošlo. A hlavně díky vrchnímu kolínskému archiváři metalových kapel Láďovi „Špína“ Špinkovi, který mi to připomněl poskytnutým záznamem z tehdejší zkušebny, jsem se rozhodl, že je to škoda nepoužít. Tak jsem pár těch myšlenek oživil, dotvořil hudbu, dodělal jsem komplet nové texty a nahráli jsme to.
Žánrovým pojetím k sobě mají Skylla CZ a tvoje sólová tvorba poměrně daleko. Jak složité je pro tebe přepínat mezi žánry, když dostaneš nějaký nápad, je od začátku jasné, jestli ho budeš zpracovávat pro Skyllu CZ nebo pro sebe? Nezkoušel jsi někdy „převléci“ již hotové skladby do opačného kabátu?
Nemám s tím vůbec žádný problém a právě to mě na tom baví, že dělám něco a potom něco úplně žánrově odlišného. Navzájem se to nevylučuje a o to víc mě to baví, když se vracím od tvrdší muziky, třeba k popu nebo country a naopak. Novou věc dělám přímo pro konkrétního interpreta hned od začátku. Občas se stalo, že některou věc jsme udělali ve dvou verzích například starou věc „Rytíři chudoby“ od Skylly jsme nahráli folkově s Bílým Tesákem a je to dle mého názoru hodně povedené.
Jak bys představil a přiblížil svá letošní alba někomu, kdo je dosud neměl možnost slyšet?
To je těžké vychvalovat sám sebe, ale vesměs jsou to melodické věci, které nikoho neurazí.
V autě je to pohoda. Texty ze života i historické, občas zábavné, ale i vážné. Myslím, že nuda to rozhodně není a hudebně je to určitě na úrovni. Jsou to prostě skvělá alba, no. (smích)
Album „Svatý grál“ je náladově hodně rozmanitá záležitost. Tvořil jsi album s vizí, aby si něm bylo možné najít něco pro prakticky jakékoliv rozpoložení nebo to přišlo samo od sebe?
Přišlo to samo od sebe. Nad ničím jsem nepřemýšlel, pouze co mě do té hudby prostě konkrétně napadlo.
Není úplně zvykem aby se na desce objevily dvě coververze. Proč jsi zvolil tuhle cestu?
Na písničku „Patrona z války“ (Gladly SW) mě asi před pěti lety upozornil můj syn, protože to stále pouštěl z telefonu a mě se to nějak zalíbilo a od první chvíle jsem cítil, že by to bylo super v metalovém pojetí. A když se točil „Svatý Grál“, tak jsem si řekl teď a nebo nikdy. (smích) Tady byly výjimečně dva covery, ale na příštím albu, které začínáme točit na konci letošního roku, už bude jen jeden, samozřejmě v němčině, jak je naším zvykem. Všichni tu skladbu znají, ale název neprozradím. (smích) Některé věci prostě stojí za to zmetalizovat.
Vyjma coverů jsi autorem nových skladeb výhradně ty sám. Je to dané tím, že jsi jediným pamětníkem začátků kapely, takže máš jakýsi autorský monopol?
To v žádném případě. Je pravda, že jsme za starých časů hráli hodně mých věcí, ale i ostatní tam měli své skladby a nápady, a dodělávalo se hodně ve zkušebně. Pokud by kdokoli z kapely dnes přinesl nějakou svou skladbu, nemám s tím vůbec žádný problém, pokud bude dobrá.
Ale tvořit nové věci mě baví a beru to jako práci a to nejen pro mě a moje kapely, ale i pro jiné interprety.
Proslýchalo se, že podstatná část desky bude v angličtině, vyjma jednoho z coverů však došlo výhradně na češtinu. Je ti při textování mateřský jazyk bližší, dokážeš s ním snáz vyjádřit, co chceš publiku sdělit?
Máš pravdu, že to tak mělo být, ale potom jsme na doporučení změnili názor a udělali jsme české texty. S angličtinou problém nemám, ale přece jen lépe se člověk vyjádří v češtině.
Čím je dané to, že se skladba či nápady k ní dostanou až do finále na desku, je nějaké jasně dané kritérium, co musí splňovat skladba, aby se dostala do repertoáru nebo je to čistě pocitová záležitost?
Je to u nás čistě pocitová záležitost, proto je třeba „Svatý Grál“ trošičku rozmanitější. (smích)
Videoklip k titulní písni „Svatý grál“ jste točili na hradu Lichnice. Máš k tomuhle místu nějaký speciální vztah?
Určitě mám a myslím si, že i všichni kluci z kapely to tam také mají rádi. Natáčelo se tam skvěle, kromě toho, že tam Jarda Rojar (bubeník) zničil auto o skálu při výjezdu nahoru, bylo vše super. Já tam jezdil s dědou na motorce, už když mi bylo asi pět let a ten kraj prostě miluju, takže je možné, že budeme točit i na Ohebu….
Pokud jsem hledal správně, tak ke všem skladbám z alba „Svatý grál“ jste postupně připravili i videoklipy. Považuješ klipy za ideální způsob, jak se přiblížit fanouškům a plánuješ něco podobného i u „Anděla z kamene“?
Ano, tak to je. Klipy jsou fajn, pouze když jsem si jistý muzikou pod nimi a v tomto případě to tak bylo. U „Anděla z kamene“ plánuji také videoklipy, ale zároveň jsou již čtyři videoklipy hotové - „Bitva u Lipan“ „Dej mi vše, co pro mě máš“ „Trampové“ a „Panna a orel“. Vše je na YouTube.
Budu-li brát rok 1989, kdy vznikla Skylla CZ (tehdy ještě jako Skylla) jako tvůj vstup na hudební scénu, máš za sebou pořádně dlouhou dobu v hudebním světě. Na co z těch časů nejraději vzpomínáš a je ještě něco, co by jsi chtěl s muzikou zažít?
Já jsem začínal na pódiích už v roce 1984 s heavy metalovou kapelou Tip, která hrála převzaté věci od Accept, Iron Maiden, Whitesnake, atd., takže moje hraní začalo již tenkrát. Bylo mi šestnáct let. Potom byla vojna a se Skyllou to byl v devadesátkách tak trochu jeden velký mejdan. Takže raději nevzpomínám. Možná kdybychom méně chlastali a více dělali muziku, asi bychom byli jinde. No a já se to teď snažím dohnat. (smích)
|
