A tak se Andreas Stolz v řadách Stygian Fair přece jen dočkal… Po celkem bezvýznamné epizodě pod visačkou Crave se Per-Olov Jonsson a Emil Holmqvist rozhodli ve švédském městečku Umea založit kapelu Stygian Fair. Ke spolupráci zlákali basáka Erika Anderssona a kytaristu Andrease Stoltze, který se ujal i sólového zpěvu. Jenže výsledek byl podobný jako v Crave a tak se po třech letech Andreas Stolz (i Erik Andersson) rozhodl sbalit fidlátka a po čase se připojil k reinkarnovaným power-progresivcům Hollow. Jako by jeho odchod vytáhl neviditelný špunt a Stygian Fair za sebou konečně začali zanechávat hmatatelnější stopy. Z hlediska světových hudebních dějin nebyly nijak zásadní, nicméně na tři řadová alba to vydalo. Po nich došlo k dalšímu personálnímu rozkolísání - po odchodu křiklouna Pontuse Åkerlunda se Andreas Stolz vrátil na svůj dřívější post a Stygian Fair se propracovali ke svému čtvrtému albovému zápisu „Aradia“, pojmenovanému podle dcery bohyně lovu a měsíce Diany, jež by podle promo materiálů mělo udělat radost příznivcům Rush, Memento Mori nebo Tad Morose.

Viděl bych to daleko pragmatičtěji – nejčastěji na mě z „Aradie“ vykukují aktivity kapel, v nichž působila Jutta Weinhold, byť v poněkud vláčnější formě (Stygian Fair používají pojem hloubavější, ale s tím bych taky polemizoval). Může za to podobně laděná melodika i barva Stolzova hlasu, který nebude z úplně stejného vejce jako Juttin, ale na potenciálního společného vokálního příbuzného by se v jejich rodokmenu asi dalo narazit. Proklamovaná „hloubavost“ je největší brzdou, která táhne album do velmi konstantní nálady. Občasné vyklouznutí (ideálně pojaté v „Grief Collector“, ve které je změna výraznější i díky kontrastu s basově těžkopádným úvodem, či v nejzajímavější „Unto Oblivion“ s vypjatým zpěvem) z rozvláčného tempa je velmi osvěžující, neboť to, co na začátku desky vypadá jako buldočí houževnatost, to už se v závěru tváří jako těžkopádná a prázdná nechuť vnést do skladeb víc života. V případě, že by Stygian Fair nasadili silnou atmosféru, třeba by to nevadilo, ale ani ta se v základních drážkách „Aradie“ nadlouho neusadí. S příchodem Andrease se otevřelo více prostoru pro hraní si s kytarovými party, a proto v této disciplíně hledejte nejvýraznější momenty na jinak nepříliš výrazném albu.

Hard and heavy standard. Svým způsobem se dá souhlasit s tvrzením, že „Aradia“ je pomníkem poctivého metalu – příznivce žánru neurazí, základní esenci stylu spolehlivě nabídne, ale osud kapely z hlediska zanechání (či spíše nezanechání) výraznějšího otisku na světové scéně nezmění.

FB STYGIAN FAIR

YouTube ukázka - Aradia

Seznam skladeb:
1. Ancient Lies
2. Masters of the Sea
3. Aradia
4. Tapping of the Vein
5. Let It Go
6. Panoptikon
7. Unto Oblivion
8. Grief Collector
9. Tainted Dream
10. Devil in the Details

Sestava:
Andreas Stoltz - zpěv, kytara
Emil Holmqvist - kytara
Anders Hedman - baskytara
Per-Olov Jonsson – bicí

Rok vydání: 2023
Čas: 40:56
Label: Rockshots Records
Země: Švédsko

Diskografie:
2018 - Panta Rei
2019 - Nadir
2021 - Equilibrium
2023 - Aradia

Foto: archiv kapely