Až jednou hard rockový svět dojde k přesvědčení, že už je na scéně totálně přeromerováno, a bude se hledat podobně obratný a stylově dokonale zabarvený vokál, jakým vládne Ronnie Romero, věřím tomu, že na seznamu budoucích potenciálních všudybylů nebude chybět Romerův krajan James Robledo. Ten pomalu svoje portfolio také rozšiřuje (Sinner`s Blood, Demons Down, ex-Renegade, ex-Thabu), ale stál jej v pohodě drží v takových rozměrech, abyste při otvírání konzerv neměli strach, že i tam by se mohl objevit. Tato definice se vztahuje i na Robledovo druhé sólové album „Broken Soul“, které je jednak napsáno jako podle učebnice pro melodický hard rock s metalovým ostřím, jednak je ideálně naštelováno na Robledovy hlasivky, čímž vzniká kombinace, která (alespoň po nějakou dobu) stoprocentně musí fungovat.
Dosaďte do rovnice ještě fakt, že pod křídly Frontiers u podobně laděné nahrávky nemůže chybět Alessandro Del Vecchio. Ten svůj zpravidla uniformní vliv neměl potřebu na „Broken Soul“ vkládat, takže album zní svěže, jiskřivě a chytlavě, sem tam jde zdařile ve stopách Pink Cream 69, poklona Robledovi patří jednak za suverénní výkon, jednak za to, že nemá potřebu strhnout na sebe veškerou pozornost, zejména Nassonova nápaditá kytarová sóla velmi vydatně spoluvytvářejí šťavnatou podobu skladeb, ale i u rytmiky je cítit, s jakou chutí album vznikalo.
Co na tom, že je „Broken Soul“ celkem snadno odhadnutelné album, čekat, že by se Robledo pouštěl do nějakých objevných eskapád, by bylo bláznovství. Tady se hraje na hard rockovou pohodu a přitažlivost – vzdušná titulní skladba, akční a Robledem dokonale podaná „Real World“, která by si spolehlivě našla místo v repertoáru Pink Cream 69 či Ronnieho Atkinse, či skvěle vypointovaná polobalada „Fire“ s poměrně zemitým spodkem jdou příznivcům melodického rocku tak vzorně naproti, že po první polovině alba si takto naladěný posluchač musí spokojeně olizovat všech deset. Druhá polovina alba trochu ztrácí jednak na tom, že mantinely stylového záběru nejsou kdovíjak široké, jednak na tom, že podíl skladeb ve volnějším tempu je zbytečně vysoký, ale pokud vám hlas hlavní postavy zavoní, není to problém, přes který by se nedalo snadno přenést.
„Toto album je nabité silou a emocemi, to, čeho jsem dosáhl v „Broken Soul“ zobrazuje vše, co chci jako umělec ukázat,“ komentoval vydání novinky James Robledo. Je znát, že přesně tohle je parketa, na které je chilský křikloun jako doma.
|
