Každé nové album švédských Axenstar lze považovat za jakési ujištění, že je v powermetalovém světě vše v pořádku. Vytrvalost lídra Magnuse Winterwilda je ukázková a vzhledem k faktu, že jeho parta nikdy nediktovala rytmus žánrového dění a vždy se krčila pod stínem slavnějších kolegů, vlastně i dojemná. Je úplně jedno, jestli se píše začátek milénia nebo jsme v kalendáři poskočili o dvacet let dopředu, pro Axenstar má pořád cenu hrát svoje odrhovačky, čímž nám ostatním dávají příjemně falešnou naději, že se čas alespoň v nějaké oblasti zastavil.
Zaměnit Axenstar s jiným spolkem je nemožné, a to díky typicky zastřenému zvuku (kvůli čemuž kapela připomíná krajánky Freternia), nebo Magnusově originálnímu hlasu. Přestože tento Švéd nikdy nebude patřit mezi vokální mistry, představovat si na přední pozici kohokoli jiného, rovnalo by se rouhání. Jsou s tím ovšem spojena rizika: skladby musí disponovat větším množstvím dobrých instrumentálních nápadů, aby šlo lépe vstřebat specifický, a občas i falešný Magnusův projev. Když švédský kvartet práskne do rytmických koní, je okamžitě výhoda na jeho straně. Škoda, že se tak celoplošně děje pouze v úvodním kousku "Heavenly Symphony", jinak je prostor pro speed metal značně okleštěn.
Tracklist alba s všeříkajícím názvem "Chapter VIII" se pohupuje v kvalitativních vlnách. Po dobrém startu, do kterého počítejme i stopu "Through the Fire and Brimstone", přijde řada na nepříliš imponující dvojici "The Great Deceiver" a "The Flame of Victory", mezi kterou je navíc vsazeno zhola zbytečné intermezzo "Enchanted Lands". Poté se úroveň alba zase o kousek zvedne, zejména díky skladbám "Holy Land" a "Eye for an Eye", jež baví umírněným autorským vedením s řadou líbivých vyhrávek i vokálních linek. Sloky a refrén druhé jmenované písně dokonce patří na samý vrchol celého alba.
Závěrečný pár songů "The War Within" a "Life Eternal" zážitek opět trochu zchladí. Náznaky moderny ani vnesení rychlého sóla nemůže překrýt nižší autorskou invenci. Axenstar nabídli své běžné album, které nijak nevybočuje z celkové metalografie a jež výrazně potěší leda skalní příznivce kapely. My ostatní jej můžeme považovat za důkaz neměnnosti zavedených powermetalových pořádků, což vlastně není úplně marné zjištění.
|
