Loni uplynulo třicet let od vydání kultovního alba "Amulet". Debutová nahrávka jihlavských gotiků patří k absolutním klenotům domácí porevoluční rockové scény a kapela si je její výjimečností vědoma. Už loni odjela na její počest turné a letos šla ještě dál. Vrhla se na koncertní pódia v sestavě, která desku "Amulet" v roce 1992 nahrála. Vidět vedle bratrů Štěpánů na jednom pódiu kytaristu Bedřicha Musila a basáka Petra Palovčíka bylo pro mnoho fanoušků splněným snem, v jehož naplnění už snad ani nikdo nedoufal.
Pražská zastávka speciálního koncertního putování připadla na sváteční datum sedmnáctého listopadu. Návštěvníci, kteří dorazili do zcela vyprodaného klubu Futurum v době původně avizovaného začátku akce (tedy ve dvacet hodin) si museli počkat, protože hrát se z důvodu autogramiády začalo až o sedmdesát minut později. Čekání to nebylo vůbec příjemné, klub byl narvaný k prasknutí a z reproduktorů celou dobu znělo jakési nepříjemné disko. Roli předskokanů svěřili pořadatelé formaci Munroe. Už letmý pohled na přichystané vybavení na pódiu, jemuž dominoval notebook, mixážní pult a kotoučový magnetofon, naznačoval, že se chystá vystoupení hodně alternativní kapely. Obavy se bohužel potvrdily. Dvoučlenné uskupení Munroe, tvořené kytaristou a zpívajícím činelistou, jež za doprovodu diskotékových beatů okupovalo stage padesát minut, bylo žánrově dosti vzdálené hudbě hlavních vystupujících. Alternativně elektronická produkce se k oslavám třiceti let alba "Amulet" vyloženě nehodila. Při výběru předkapely zkrátka někdo neměl šťastnou ruku.
Po skončení setu předskokanů následovala krátká zvukovka a další nevysvětlitelně dlouhá pauza. Publikum dávalo hlasitě najevo svou nespokojenost se zbytečně dlouhým prostojem a nálada pod pódiem nebyla vůbec příjemná, když se ale okolo půl jedenácté objevila na jevišti čtveřice jihlavských muzikantů, bylo všechno zlé rázem zapomenuto. "XIII.století - model 1992", jak Petr Štěpán svou staronovou sestavu nazval, znělo jinak, než jak jsme bývali v posledních letech zvyklí. Díky dvěma kytarám a absenci kláves byl výraz kapely mnohem ostřejší, syrovější, energičtější a také znatelně hlasitější, zároveň mu ale nechyběl nezbytný nádech tajemna, který je pro hudbu Třináctky typický. Dvojice navrátilců působila naprosto suverénně a vůbec nebylo znát, že s kapelou třicet roků nehrála. Set list koncertu byl jasně daný. Deska "Amulet" zazněla v celé své kráse a došlo i na dvě nealbové věci, dávno zapomenutou skladbu "Jeruzalém" a nepostradatelnou předělávku Olympicu "Karneval". Povedený večer zpestřil také křest nového živáku "Amulet live 2023", který staronová sestava nahrála v domovské Jihlavě.
Kapele se podařilo na pódium přenést atmosféru počátku devadesátých let a čtveřice šedesátníků vyzařovala energii jako zamlada. Bylo skvělé slyšet legendární písně "Hororový sen", "Tělo na kříží", "Bytosti", "Demoniac" nebo "Transilvania", které se běžně na koncertech Třináctky nehrají. Zkrátka vidět XIII. století v původní sestavě bylo bez přehánění splněným snem. I když začátek večera nebyl zrovna ideální, pětasedmdesáti minutový set jihlavské gothic rockové legendy nakonec vše v dobré obrátil.
Set list: Kníže temnoty, Tělo na kříži, Hororový sen, Amulet, Oheň v kruhu, Bytosti, Demoniac, Justina, Transilvania, Karneval, Jeruzalém, Růže a kříž
|
