Představte si svět, ve kterém nejslavnější hudební kapela hraje death metal a na prodeji jejích alb výrazně závisí světová ekonomika. Je přitom úplně jedno, že sestavu tvoří sobečtí egoisté, kterým se může rovnat jedině Cartman ze South Parku, nebo že většina z nich neumí do pěti počítat. V animovaném vesmíru Metalocalypse je přesně tohle recept na nesmrtelný úspěch a momentálně také jediná šance na záchranu celého světa. Na ten si totiž dělá zálusk démon Salacia a parta Dethklok musí přijít na to, jak jej správným zkomponováním písně "Song of Salvation" ("SOS") zahnat zpět do horoucích pekel...
Zhruba taková je premisa nového filmu "Metalocalypse: Army of the Doomstar", který vychází ze známé seriálové předlohy, potažmo z filmu "Metalocalypse: The Doomstar Requiem". A v tom je hned malý háček, jelikož první celovečerní snímek vznikl před deseti lety, takže tvůrci - v tomto případě hlavně Brandon Small - nemohli počítat s tím, že si lidé budou detailně pamatovat zápletku, ze které nový díl filmu vychází. Naštěstí to není úplně podstatné, jelikož největší devíza opět vězí ve vzájemném hašteření pětice hudebníků, a děj, v němž se fakující slovní přestřelky odehrávají, je víceméně druhořadý.
Nějaký filmový rámec byl samozřejmě nutný, ačkoli je znát, že nejde o původně plánované pokračování a že vše bylo - zřejmě pod vlnou autorské či divácké nostalgie - nalepeno na první díl trochu uměle. Možná jde více o podporu dalšího ze studiových alb, jejichž formou se kapela Dethklok přelévá z fiktivního světa do naší reality. Tvůrce Brandon Small je krom jiného zručný skladatel a hudebník, který přes prvotní satirizování (death)metalových klišé dokázal vytvořit vlastní osobitý styl. Navíc si k sobě umí sezvat věhlasná umělecká jména, ať už v rámci seriálu / filmů, kde si své štěky pravidelně užívají metalové legendy Kirk Hammett nebo Ian Scott (plus přední hollywoodští herci), nebo v případě alb, kde Smallovi vypomáhá bicmen Gene Hoglan. Muzika Dethklok je pak jasnou volbu pro fanoušky chytlavě zriffovaného death metalu s výrazným podílem powermetalových vyhrávek.
Nejnovější film pracuje s tradičně temnou a chvílemi nepřehlednou animací, v níž tentokrát kromě hektolitrů krve a všemožně vyhřezávajících vnitřností dojde i na psychedelické obrazy a jednu filozofující velrybu. Nejvtipnější ale zůstávají samotní hudebníci, ať je to frontman Nathan Explosion, dostávající se z neopětované lásky a závislosti na Xanaxu, basák Murderface, který do sebe kvůli sebelítosti natáhne hlavního démona, kytarista Toki, jenž trpí lehkou post-traumatickou demencí nebo zbývající duo Skwisgaar a Pickles, které dokáže pobavit už jenom svojí směšně stylizovanou angličtinou. Nový film s touto pěticí sice není zábavný jako první díl nebo seriálová předloha, pro fanoušky jde ale o jasnou záležitost a příjemné ujištění, že vesmír s názvem Metalocalypse ještě nespolkla černá díra.
|