Stejně jako je temná podstata kapely, byly často temné okolnosti, které provázely její vývoj. Někdy v půli devadesátých let se zkomplikovaly vztahy s vydávající firmou Cacophonous Records, která podle Daniho Filtha neplnila své finanční závazky. Konflikt se dostal až před soud, jenž nařídil Krejdlům nahrát ještě jednu nahrávku pro příslušný label. Vzniklo tak EP "V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein" (fanoušky překřtěné na stručné "Vempire"), které postupem času nabylo natolik kultovních rozměrů, že si plně zaslouží svoji vlastní recenzi. (druhou výjimku bude tvořit EP "Bitter Suites to Succubi" z roku 2001)
Vznik EP provázely další těžkosti, především odliv bratrů Allenderových, kteří si založili vlastní spolek The Blood Divine (příliš slávy s ním ovšem neudělali a Paul se posléze do Cradle Of Filth pokorně vrátil), a ze sestavy zmizel i klávesák Benjamin Ryan. Náhradu se naštěstí podařilo najít dříve, nežli Dani Filth upadl do finální fáze skepse. Šestistrunky se chopil (předloni zesnulý) Stuart Anstis a černobílé ťuky zajistil Ir Damien Gregori. Pro oba muzikanty se štace u Cradle Of Filth stala věhlasnou životní událostí. Na desce je rovněž využito několik hostujících zpěvaček, včetně budoucí souputnice kapely Sarah Jezabel Devy.
Pokud se někomu stalo, že byl - podobně jako autor těchto řádků - v době vydání EP v pubertálním rozkvětu, nemohl jej nezaujmout eroticky stylizovaný obal. Druhým povzbudivým aspektem je zvuk, jenž pocházel od stejných studiových techniků, a přece doznal oproti debutu kvalitativní posun. Nakonec zbývá muzika, při jejíž tvorbě Dani Filth jako autor dozrál a se svými kumpány nabídl kompoziční tvar, který měl jeho kapelu navždy proslavit.
Žánrovou definici bez servítek načrtne úvodní song "Ebony Dressed for Sunset". Atmosférické zvuky, kytarové riffy s odstínem thrashové vichřice, blast beaty, temný romantismus, orchestrální majestát, bujné vnitřní napětí, silné melodické průniky, chytlavé posouvání hudebního děje a pestrobarevná - ačkoli z pohledu hlavního zpěvu lehce upozaděná - vokální paleta, to jsou hlavní znaky, které budou posluchače doprovázet po celou hrací dobu téměř čtyřicetiminutového EP. "The Forest Whispers My Name" nabízí novou - o něco přehlednější - variantu debutové skladby. A pak přijde vrchol nahrávky a jedna z nejpozoruhodnějších kompozic Krejdlů vůbec.
"Queen of Winter, Throned" byla původně připravena pro desku "Dusk...and Her Embrace", ale britská skvadra se ji rozhodla využít o něco dřív. Jde každopádně o pravý a učiněný skvost. Kapela v něm mistrovským způsobem pracuje s náladami, něhou i brutalitou. Katarzí pečlivě koncipované skladby je dokonale nafrázovaná dvoudílná pasáž, ve které démonicky hrozícího Filtha podporují HCpunkově vyzubené kytary. Dílo geniality dokonávají pružné Barkerovy bicí, případně ženské sténání, které výtečně sedne k výjevu na obalu nahrávky.
V rozkošně vrstevnatém skladatelství pokračuje šestiminutovka "Nocturnal Supremacy" s další neodolatelně zrychlenou plochou. Zklidnění před finální řeží nabídne vynikající melodramatická instrumentálka "She Mourns a Lenghthening Shadow", aby posledních devět minut zaplnily houževnatě členité, rytmizačně strhující, zkrátka hudebně uspokojivé tóny songu "The Rape and Ruin of Angels (Hosannas in Extremis)".
To, co nemuselo být zcela zřejmé v roce 1994, už o několik měsíců později nešlo rozporovat. Na svět se vyklubalo mimořádné těleso, které fanoušky extrémněji laděného metalu (ortodoxní blackery a podobné typy nyní ponechme stranou) muselo do slova a do písmene nadchnout. Dani Filth byl umělec, který měl světu co nabídnout. A dokázal to nejen na EP "V Empire...", ale také na druhé plnohodnotné studiovce "Dusk and Her Embrace", která vyšlo ještě tentýž rok.
|
