Je melancholie skutečně signifikantním znakem pro Finy? Soudě podle čtvrtého alba heavy / power sexteta Dyecrest, jehož název „Once I Had A Heart“ také leccos naznačuje, na tom něco bude. Ne že by posmutnělost byla hlavním pocitem desky, nebo že by byla všudypřítomná, ale Dyecrest s ní umí účelně pracovat a v melodicky agresivní (či agresivně melodické) nahrávce hraje docela důležitou roli. A jelikož je album věnováno památce vloni zemřelého zpěváka Kimmo Bloma, který s kapelou nazpíval jedno album a na „Once I Had A Heart“ je ještě podepsán pod třemi písněmi, je pochopitelné, že emotivnost z desky intenzivně dýchá.
Neboť Dyecrest nabídnou celou škálu emocí, není divu, že „Once I Had A Heart“ je hodně pestrá deska – chvíli můžete mít pocit, že zpěvák Mikael Salo (jeho komentář o tom, že album nahrával v nejtěžších chvílích svého života také možno připočítat mezi elementy celkového vyznění desky), který se může opřít o hodně silné sbory, by nejvíc ze všeho chtěl mít za kámoše elegána Georga Neuhausera, od kterého by by pro svůj čistý a jasný hlas určitě nějakou finesu mohl odkoukat, chvíli můžete mít dojem, že ten chlap má v ruce kyj a jde si s někým vyřídit pár nehezkých účtů, chvíli se zdá, že to Mikael neměl v životě zrovna lehké, a má potřebu si postěžovat, chvíli se tváří jako někdo, kdo dovedně ukrývá nějaká tajemství a ví, jak posluchače příjemně napnout, než mu z nich něco odhalí. Co je důležité, kapela ví, jak Mikaelovu vokální hru zvýraznit, podtrhnout, a ví, jak zvrátit (alespoň na moment) charakter skladeb, aby to neznělo násilně. Hranice v devíti skladbách, v nichž se Dyecrest pohybují, by šlo vytyčit na straně jedné pomocí hrubě vzteklé „Read my Mind“ (i klávesy mohou být solidně agresivní nástroj…), která se krásně melodicky sklouzne v refrénu, na straně druhé pomocí piánovky „Fire From Your World“, která hodně těží i z tklivé sólové kytary a v závěru rozpoutá výraznou emotivní bouři. K velmi silné a hlavně soudržné kolekci (což při celkové pestrosti svědčí o autorské obratnosti Dyecrest) kapela přidala ještě tři bonusy – ve dvou z nich vrací do roku 2005 k albu „This Is My World“, nazpívanému Blomem, které v nové verzi jsou určitým obrazem toho, že Dyecrest si drží svůj styl, ale autorsky jsou přece jen aktuálně obratnější.
Ještě před tím, než „Once I Had A Heart“ stačilo spatřit světlo světa, cesty Mikaela Sala a kapely se rozešly. Dyecrest stojí před novou výzvou – mikrofonu se ujala zpěvačka Heidie Aaltonen, což nepochybně bude mít velký vliv na celkový výraz kapely. Obzvlášť proto, že díky „Once I Had a Heart“ je laťka nasazená hodně vysoko.
|
