Už jsme si zvykli, že některé roky jsou na kvalitní hudbu bohaté a jiné chudší. Ten uplynulý bude z mého pohledu spadat do té druhé kategorie. Žádná z nemalého množství nahrávek, jež si našly cestu k mým sluchovodům, si nezaslouží nálepku „mimořádné mistrovské dílo“, ale najde se pár takových, které jsou dle mého velmi dobré a stojí za pozornost.



1. WARMEN - Here for None
Krotitel černobílých klapek Janne „Warman“ Wirman mi udělal radost hned třikrát. Za prvé tím, že se po čtyřletém pauzírování vrátil zpět k muzice, za druhé, že za mikrofon svého projektu postavil Petriho Lindroose z Ensiferum, a za třetí, že vydal desku, která zní jako Children of Bodom v době své největší slávy.

2. DEADWOLFF - Heavy Rock n´ Roll
Trojice kanadských mladíků, jež se zhlédla v osmdesátkovém garážovém heavy metalu, předvádí na svém debutu bláznivou retro jízdu. Tohle je skvělý výlet k počátkům samotného těžkého kovu a zároveň ukázkové retro.

3. PANOPTIKO – Bohové
Na domácí scéně nám pomalu roste další velká kapela a nestydím se říct, že svůj vydobytý úspěch si pánové právem zaslouží. Geniální texty a jejich mistrovské propojení s hudbou dělají z druhé řadové desky Panoptika z mého pohledu nejlepší loňskou tuzemskou nahrávku.

4. METALLICA - 72 Seasons
„72 Seasons“ rozhodně není nejlepší deskou Metallicy. Kultovním nahrávkám z osmdesátých let nesahá ani po kolena, ale přesto mě neustále baví a s každým dalším poslechem roste. Žádnou jinou desku jsem v uplynulém roce neprotočil tolikrát jako novinku čtveřice ze San Franciska. Skladbu „Lux Æterna“ bych se nebál nazvat jedním nejchytlavějších hitů kapely za posledních třicet let.

5. SILENT ANGEL - Unyielding, Unrelenting
Nespoutaná energie, silné melodie a vzájemná chemie dvou rozličných ženských hlasů - to jsou hlavní přednosti debutu malajské kapely Silent Angel, který je důkazem, že i v jihovýchodní Asii se hraje kvalitní heavy/power metal.