Six Foot Six jsou metalová kapela, která to ráda dělá podle návodu ze staré školy a tak jak to máme rádi, o sobě tvrdí švédská trojice, jež na sklonku loňského roku představila třetí album „Beggar`s Hill“. Pokud z prvních dvou pokusů neznáte její hudební chutě, mohl by být tento slogan jasnou nápovědou o tom, že Six Foot Six nehrají na originalitu a modernu, trošku zavádějící odvolávání se vydavatelské firmy na Iron Maiden, Judas Priest a Metallicu vypovídá docela dost o stylovém zaměření, staromilce a ty, kteří rádi sází na jistotu, bude určitě zajímat fakt, že u mikrofonu stojí Kristoffer Göbel, který se kdysi odvážně pustil do předem ztracené mise u Falconer, když je dočasně opustil Mathias Blad, kytaru prohání dlouholetý strunobijec Art Nation Christoffer Berg, a k bicím, jež nejsou u Six Foot Six trvale obsazeny (dokud u nich seděl Henrik Hedman, mohli si kluci střihnout vystoupení i coby kapela Rock Circus), zlákali Six Foot Six pro potřeby této desky Snowyho Shawa.
Hlavu trhající riff v úvodní „Raise The Dead“ prozradí o Six Foot Six, že jedou hodně zostra a energicky, ale až následná hymnická melodičnost a uštěkaný slogan doplní obrázek toho, kam vás Six Foot Six na něco víc než třičtvrtě hodiny nekompromisně zavlečou – do světa, který formovali Hammerfall, Dream Evil, Accept, Grave Digger a podobné party. U hitové pochodovky „Tears“ není problém představit si les pěstí, pumpujících k nebi ve striktně daném rytmu (a jelikož ještě nepadlo jméno krotitele tlustých strun, je na místě u této skladby zdůraznit důležitost Markuse Gustafssona pro Six Foot Six). Six Foot Six nejsou striktně zakonzervováni v heavy metalu, což prozradí hravější „Voices Inside“ s etnickou příchutí, jejíž pomalejší pasáž zavoní příchutí „Innuenda“ od Queen, titulní nadýchanější „Beggar`s Hill“ je ideální odpovědí na to, jak se v hledáčku elegán; Falconer ocitnul Kristoffer Göbel, kytarové malování ve šlapavé „Analog Man“ je výpovědí o tom, jaké dobrodružství může z klasické metalové skladby udělat šikovná kytara.
Fakt, že závěrečné tři skladby jsou začleněny do templářského konceptu, trochu svádí k očekávání, že album „Beggar`s Hill“ bude směřovat do strhujícího finále, což se však úplně neděje. Kapela vysoko nastavenou laťku z první poloviny alba už pozvednout nedokáže, neb se ve dvou položkách drží konstantního postupu a nálady, takže nemá příliš čím překvapit, obzvlášť, když chytlavější melodie už představila v první části. Dominantou závěrečné se tak díky romantice a noblese stává baladičtější výpravná část „The Siege (A Templar`s Tale Pt. 2)“, která ukáže, že Six Foot Six umí být silní i ve využívání zasněnější atmosféry.
Melodie a důraz, tedy přesně to, co chcete od hymnického, lehce heroického heavy metalu, mají Six Foot Six v malíku, což lze chápat jako nejlepší doporučení.
|
