Deset let. Tak dlouho trvalo mezinárodní skupině Project Arcadia, než do placu vhodila další studiový zápis. Za takovou dobu se v kapele, která se předtím blýskla dvěma slušnými alby, odehrály dvě změny. Tou první je výměna zpěváka Urbana Breeda za novice Deibyse Artigase, druhý rozdíl najdeme na stylové úrovni, kdy se pohodovější heavy / powermetalový mustr navlékl do neméně slušivého kabátku s nášivkou progresivní power metal. Fanoušci tohoto subžánru by měli zbystřit, neboť pětice hudebníků soustředěná kolem kytaristy Plamenova Uzunova stvořila vskutku kvalitní umělecký počin.
Pokud někomu jméno zpěváka nic neříká, není vyloučeno, že si po poslechu alba "Of Sins and Other Tales" začne rychle vyhledávat jeho biografii. Venezuelský borec disponuje opravdu silným hlasem, jehož barva by se dala připodobnit k Jonny Lindkvistovi z Nocturnal Rites, včetně brilantního zvládnutí technických parametrů. Bulharský kapelník k vokální devíze přidává neméně profesorský kompoziční talent, který zaklíčí už na první poslech, a při dalších začne mohutně vzrůstat v souladu s tím, jak jej posluchači budou zalévat proudem neroztěkané pozornosti.
Stejně jako je rozmanitá národnost pětice hudebníků, je pestré žánrové podhoubí aktuálního alba (krom Bulharska a Venezuly zde najdeme rodáky ze Spojeného království a Itálie, přičemž rytmickou sekci si Plamenov "vypůjčil" z Annihilator). Do jemně prokreslených progových zákoutí vstupují lehké powermetalové melodie i zuřivé thrashové blesky, které evokují umělecké hřmění spolků Nevermore, Manticora či Witherfall. Důkladné tvůrčí soustředění vydechuje z každé skladby, potažmo padesátiminutového playlistu, a automaticky se brání vytrhávání jednotlivých částí z natolik banálních důvodů, jako je suchý recenzentský popis. Přesto je férové zmínit kousek "Of Sins Part I: Envy" s akurátně vyladěnou nadžánrovou fúzí, honosnými refrény opatřené "The Forgotten Ones" a "The Hourglass" (s jasným otiskem klasického období amerických Kamelot), případně slastně neurvalý rozlučkový masakr "Of Sins Part IV: Anger". V každém pádě jde o zdařilé album a povinnost pro fanoušky progresivního poweru.
|