Když si před čtyřmi lety zpěvačka Fabienne Erni a kytarista Jonas Wolf (oba Eluveitie) odskočili z domovského spolku a stvořili debutové album projektu Illumishade, nadšeně jsem jim tleskal za to, jak dovedně se dokázali vzdálit hudební podstatě Eluveitie a velmi suverénně představili své odlišné hudební chutě. Deska „Eclyptic: Wake Of Shadows“ je vehnala do náruče vydavatelského kolosu Napalm Records (to svědčí o tom, že hlavouni firmy cítí v Illumishade jasný potenciál), pod nímž kapela představuje své druhé dílo „Another Side Of You“.
Možná trochu varovně může znít prohlášení labelu o tom, že nakažlivá vůle experimentovat a žonglovat s mnoha zvukovými chutěmi a barvami dělá z Illumishade jednu z nejjasnějších a nejzajímavějších kapel současnosti. Proč varovně, když přesně to byl moment, který bylo možné velebit na minulé nahrávce? Inu proto, že tehdejší nahrávka, kterou Fabienne Erni připodobňovala k filmové hudbě, tvořila velmi konzistentní celek, jehož základem byl podmanivý zpěvaččin hlas, zasněnost, melodičnost a hravost. Současná podoba Illumishade je dospělejší, což je (alespoň z pohledu namlsanosti z bezprostřednosti minulé desky) trochu problém. Výtečná Fabienne si opět zaslouží absolutorium, do popředí se daleko více tlačí i Wolfova kytara, což vzhledem k tomu, že kromě zasněných sól vytváří chvílemi docela hrubý kontrast k bezelstnému vokálu, působí docela přitažlivě.
Alespoň v první polovině desky, která by mohla být trochu klikatou spojnicí k prvnímu dílu. Do „ELEGY“ přes nabroušený zvuk kytar a trochu studenou elektroniku snadno pronikne melodická pohádkovost (i když Fabienne v jednu chvíli zní spíš jako čarodějnice než jako princezna) i přes to, že plynulost skladby se postupně trochu zkomplikuje a chytne těžkopádnější odér, následující „ENEMY“ představuje asi nejvýraznější úspěšné moderní spojení zvonivého dívčího hlasu a hrubé kytary, pochopitelně v objetí výborné melodie, uvolněně optimistická „In The Darkness“ je aktuálně nejrozjásanějším bodem programu. S „Cloudreader“ se začnou na desce stále silněji prosazovat určité dospěle popové tendence a zamyšlenost, v důsledku čehož se začne vytrácet bezprostřední jiskra. A i když Fabienne zůstává naprosto k sežrání (pomalá atmosférická „Hummingbird“ v tomto ohledu hraje prim) a technické stránce nelze nic vytknout, silnému úvodu alba už se Illumishade nepřiblíží.
Bylo by bláhové čekat, že Illumishade se budou křečovitě držet modelu z debutového alba, už na něm bylo znát, že Fabienne s Jonasem chtějí experimentovat. I název „Another Side Of You“ jasně signalizoval, že to vezmou tentokrát za jiný konec. To, že je pocitově méně přitažlivý než v kole minulém, může být ryze subjektivní pocit a třeba v téhle poloze najdete svatý grál Illumishade. Já budu netrpělivě (protože excelentní Fabienne…) a s pocitem, že prostě musí být lépe, vyhlížet, kam kapela zamíří příště.
|
