Rostoucí popularita švédských Arch Enemy zapříčinila, že se objevuje stále více melodeathových kapel, u nichž za mikrofonem stojí žena. Jednou z takových jsou němečtí Hiraes, kteří letos vypouští do světa druhé řadové album s názvem „Dormant“. Hiraes vznikli před čtyřmi lety, když se zpěvačka death metalových Critical Mess Britta Görtz dala dohromady s pozůstalými členy čerstvě rozpadlých Dawn of Disease. Společně stvořili debut „Solitary“, na který se nyní snaží navázat albem, jež má být dle slov kapely po všech stránkách vyspělejší než o tři roky starší předchůdce.
Inspiraci kapelami Arch Enemy a Dark Tranquillity Hiraes nezapřou, vlivy obou švédských formací jsou cítit téměř z každého taktu. Brutální agresivita se střídá s chytlavými kytarovými pasážemi a občas přijde ke slovu i potemnělá melancholická atmosféra. Bravurní muzikantská zručnost na všech hráčských postech i nekompromisní growling zpěvačky napovídají, že máme čest se zkušenými hudebníky. Do detailu propracovaný moderně znějící zvuk z dílny slovutného Jense Bogrena dokazuje, že na produkci se opravdu nešetřilo. Pokud se ovšem podíváme na kvalitu písní, tak už to taková sláva není.
Chytlavá klipovka „We Owe No One“, ukovaná v duchu přímočarých hitů Arch Enemy, posluchače příjemně navnadí na zbytek alba, aby následně zjistil, že po chutném předkrmu následuje jen průměrné menu, složené pouze z důvěrně známých chutí, které sice nasytí, ale žádný pamětihodný zážitek nezanechá. Nahrávka se striktně drží ve stylových mantinelech a přináší spoustu provařených melodeathových postupů a žánrových standardů. V druhé části alba je ještě hůř. Kapele začínají docházek melodické nápady a více prostoru dostává melancholie a bezduchá death metalová agresivita. Výjimkou je jen krátká instrumentálka (další důkaz vlivu Arch Enemy) „Come Alive“.
I přes výborný zvuk a velmi slušné muzikantské výkony je „Dormant“ jen lehce nadprůměrná deska, určená spíše pro žánrové posluchače. Ty neurazí, ale pravděpodobně také nikterak výrazněji nenadchne.
|
