Všechno je relativní a nic není nemožné, dalo by se říct v souvislosti se švédskou kapelou Takida. Projedete-li téměř celou druhou polovinu jejich aktuálního alba „The Agony Flame“, asi jen těžko uvěříte, že v loňském roce tahle popová kapela zapadla do sestavy na Wackenu a podle reakcí návštěvníků tam zdaleka nebyla jen do počtu. Vezmete-li to od začátku alba, nelze si nevzpomenout na smutnily To Die For, dokonce to chvíli vypadá, že by švédská parta mohla být naprosto adekvátní náhradou za několikrát uspanou (a v současné době už zase aktivní) partu Japeho Perätala. A občas, jako jakási spojnice mezi popem a melancholickým gotický rockem, z toho vykouknou R.E.M.
Podobně nejednoznačně dopadnete, když se vydáte proti proudu času a ponoříte se do diskografie Takidy. Pokud se (opět především v souvislosti s prvními skladbami alba) červenáte, že vám unikla kapela, která funguje už čtvrt století a s aktuálním zápisem přidala desátý korálek do náhrdelníku albových zápisů, záhy zjistíte, že předchozí počiny jsou ob4as na polemiku o tom, zda brát Takidu jako rockovou kapelu nebo lacině bezpohlavní rádiový mainstream.
Album „The Agony Flame“ tuto otázku nerozsekne. Úvodní „Third Strike“ s melancholickou atmosférou, příjemně kousající kytarou, podmanivým riffem, čistým, sytým, krásně zabarveným vokálem, přitažlivou melodií a přirozenou gradací, podobně laděná, o něco svižnější „The Other Side“ s taneční náladou, či emotivní houpavka „In Time“ se sympaticky nabroušeným hlasem představí kapelu v rockovější rovině a co skladba, to přesná trefa do středu rockového terče. I když se do tohoto módu Takida ještě občas vrátí, s pianovkou „Your Blood Awaits You“ se nepokrytě začíná cílit na holky, Robert Pettersson stále častěji poletuje mezi sladkým a sladkobolným výrazem, hladina cukru v krvi stoupá a vrcholu dosáhne v průhledně prvoplánové „On The Line“. Závěrečná „Second Fiddle“ s nadýchanou melodií, výpravně emotivním zpěvem, piánem a smyčci má tendence tyto dva světy spojit a daří se jí to až s nečekanou lehkostí.
Není úplně snadné akceptovat kompletní svět Takidy. Švédská pětice působí sebejistě, ať vsadí na pop, na rock anebo tyto žánry spojuje. Z její aktuální nabídky si spolehlivě vyberou křehké duše i dravěji stavění smutnilové, takže otázku, jak se na Wacken dostane kapela, která boduje v hitparádách, lze celkem snadno zodpovědět. Pokud jste zvyklí vyzobávat si z alb jen nejlepší kousky a nepotřebujete ucelené dílo, u široko spektrální „The Agony Flame“ si na své může přijít celá rodina.
|
