Zdá se, že chilský hudebník Marco Cusato není úplně stylový dogmatik – před třemi lety jej coby kytaristu zlanařili heavy thrashoví Cronos, v řadách thrashových Warpath strávil víc než dvě dekády (byť z naší zeměpisné šířky to nevypadá, že by šlo o kdovíjak aktivní kapelu). Nejvíc ho to však zjevně táhne ke gotickému rocku. S The Falacy má na kontě již pět alb, se Somberwind, v nichž se spřáhnul se zpěvulí Caterinou Nix (po které v rámci Chaos Magic sáhnul Timo Tolkki), zapsali zatím jeden albový zářez. A teď přišel čas na to, aby si Marco zasóloval.
Solitérskou dráhu, zhmotněnou do alba „Untamed Soul“, Marco odůvodňuje tvrzením o tom, že hlavní rozdíl mezi tvorbou jeho kapel a sólovou produkcí se točí kolem vokálních aranžmá, jež jsou stavěné výhradně pro jednoho hlavního zpěváka, písně jsou temnější a texty hlubší, což má posluchače vrátit zpět v čase. Marcovi nelze upřít, že má gotický rock v krvi a vzpomínce na proklamované The Sisters Of Mercy se vyhnout nedá, jenže v ultra skromné podobě (hudební i vokální), kterou zvolil, zní jeho nahrávka docela podomácky nahatě.
Možná by zvuková decentní nenáročnost ani nevadila, jen kdyby Marcův hlas měl větší charisma (ale tady se muselo přidávat na kila…). Co je platné, že melodicky Marco sází docela slušné nápady (poměrně akční „Silent Rite“, coby jedna z nejlepších kompozic, odhalí, že Marco, aniž by do toho tahal nějaké zásadnější ambice, umí složit dobrou skladbu) a že má dobře zabarvený hlas, když se tyhle zbraně systematicky tupí na tom, že nedokáže vytvořit zajímavější atmosféru. Tím, že míří do osmdesátek, se Marco netají, převážně vláčná nálada do nich i slušně zapadá, jenže v celkovém kontextu to je další překážející polínko na Marcově cestě. Pokud máte stěžejní alba tohoto období v krvi, jsou i nejpovedenější položky „Untamed Soul“ jen slabou náhražkou – z rádoby horrorové atmosféry nevyleze ani stín strachu a napětí, monotónní rytmus postrádá hypnotičnost, povrchní zpěv vás do děje kdovíjak nevtáhne.
Minimalismus může být elementem, kterou gotický rock dokáže využít ve svůj prospěch. Marco zřejmě na „Untamed Soul“ vsadil na tuhle teorii a ona se otočila proti němu. Takhle v praxi funguje hranice, která oddělí mistry od šedivého davu.
|
