Když před dvěma lety představila italská Nocturna debutové album „Daughters In The Night“, šlo o velmi zajímavé překvapení. V pozadí trojice částečně utajených muzikantů, jejichž totožnost vlastně není až tak zásadní, s výjimkou kytaristy a klávesisty Frozen Crown a Volturian Federica Mondelliho. Vzhledem k tomu, že jde o hlavní tvůrčí mozek Nocturny, jeho identitu kapela sice ukryla pod pseudonymem Hedon, ale zároveň si dala záležet na tom, aby pod tajemným oparem nezůstala skryta příliš dlouho. Hedonovy hudební myšlenky jsou pro Nocturnu zásadní, nicméně stejně důležitý je fakt, že pro jejich interpretaci Nocturna vsadila na dvojnásobnou sílu – podaří-li se vám dobře sladit dvě sólové zpěvačky, je paleta možností spolehlivě o něco barevnější.
Už na debutu dámy předvedly, že jejich hlasy si dobře rozumějí. Byť v pomyslném souboji za trochu delší konec tahá sytější a agresivnější vokál Grace Darklin, s křehčím a do výšek častěji orientovaným hrdlem Rehn Stillnight vytváří ideální symbiózu. Možná by toto uhrančivé spojení nemělo takovou sílu, kdyby Federico Mondelli nenapsal pro takto nastavenou konstelaci ideální muziku, plně vycházejcí z receptu, který Nocturna použila na debutu, jen jej nyní uchopila o něco opulentněji a odhodlaněji - potemnělé fantasy melodie, lehká atmosféra strachu, romantika, dramatičnost, nadýchanost křížená s adrenalinem, důraz, košatost, to vše využívá Nocturna v každém okamžiku nahrávky. Nemá cenu hledat vrchol desky, pokud vás chytí úvodní „Burn The Witch“, máte jistotu, že vás magický svět Nocturny snadno pohltí jako celek, možná i u atmosférického předělu „First Disobedience“ vás zamrzí, že kapela motiv nerozpracovala důkladněji. Ve prospěch Nocturny mluví i fakt, že nikterak složité motivy nijak zbytečně nevyčerpává, vše sděluje rychle, stručně a přitažlivě. Pokud bych měl za každou cenu hledat nejpřesvědčivější položku, stala by se jí pro svou divokost singlovka „Seven Sins“, ale sáhnout po kterékoliv jiné položce by bylo stejně jednoduché.
V úvodní písni Nocturna vyzývá k upálení čarodějnice. Dojde-li k naplnění této výzvy, doufám, že se to čarodějek Grace a Rehn týkat nebude. Byla by to velká škoda, jejich kouzlení s atmosférickým symfonickým power metalem dopadlo (velkou zásluhu na tom má i mužská část ansámblu) ve druhém kole opět velmi přitažlivým způsobem.
|
