Svět je plný hněvu. Ještě že z téhle reality existuje únik třeba v podobě vydařené muziky. Být píárista u labelu 7hard, přesně v tomto duchu bych pojal reklamní slogan na čtvrté album kapely Evolucija. Podle názvu kapely lze odhalit, že nepochází z tradičních metalových destinací, její kořeny jsou v Srbsku, navzdory tomu, že pětice bývá spojována se Švýcarskem. Může za to zpěvačka Ilana von Arx, která pochází ze země helvétského kříže, do kapely přišla krátce po vydání debutového alba a na prvním nosiči s její účastí, v době, kdy Evolucija byla totální rodinný podnik (spolu s Ilanou a jejím manželem Dragišou Marinjesem kapelu tvořili dva jejich synové), zpívala srbsky. Rok 2018 by se dal brát jako naprostá obroda kapely - na albu „Hunt“ Evolucija přešla na angličtinu a tehdy začala její existence dávat větší smysl.
Definitivně jej dostala s novinkovou deskou „The World Is Full Of Wrath“. Ne, že by na poli symfonicko - gotického metalu přišla Evolucija s nějakou zásadní evolucí, vše se děje v jasně daných a dávno objevených mantinelech, ale pár elementů, které Evoluciju vytáhnou z davu, k dispozici má. V první řadě je to zvonivý a příjemně zabarvený Ilanin hlas. Umí být přesvědčivá jako vyzrálá samička, bez problému jí uvěříte i polohy, v nichž zní jako životem ještě neotřískaná bezprostřední holčina od vedle, z jejího zpěvu září pozitivní energie a šmrnc. Pomáhá i fakt, že se nehrne do přehnaných výšek, takže odpadá riziko stylizované nepřirozenosti. Muzika Evolucije to docela chytře hraje na dvě strany – nechybí ji křehkost a dramatičnost, zároveň má dostatečný švih na to, aby se nezaměřila výhradně na žánrové ultrapříznivce. A kdyby se podařilo kapele propašovat do melodií víc rafinovanosti a nezněly v řadě případů příliš povědomě, možná by mi i nějaký superlativ z klávesnice vypadl.
Jelikož „The World Is Full Of Wrath“ nabízí pár vlastních vydařených skladeb, je trochu neuctivé odstartovat podrobnější zmínku o skladbách na albu zdůrazněním cover verze. Evolucija sáhla po profláklé „Zombie“ od The Cranberries a byť ji zbavila původní mrazivě syrové atmosféry, o naléhavost ji nepřipravila, posun k určité naivitě a využití piánové jemnosti (a tím blíž k vlastní tváři Evolucije) skladbě neškodí. Možná trochu překvapivý je návrat do první dekády tohoto století – tehdy Evolucija představila skladbu „Pale Rider“, kterou album otvírá. Poměrně epicky, dramaticky znějící, vzdušná a košatá věc s dobrou melodií posluchače do alba spolehlivě vtáhne. Akční „Soul For Sale“, či přímočaře skočná „Storm“ (obě staví na naivnějším výrazu a poměrně vydatné inspiraci u stylově spřízněných kolegů) by to možná zvládly ještě lépe, smyčci zdůrazněná duetovka „Shame On You“ je nejlepší důkaz, že Evolucija mají výborně zvládnutý i útok na emoce. K tomu troška orientu, folkově pirátského ovzduší, heavy metalového odéru, vydařená sóla, pocit, že Evolucija velmi dobře ví co dělá a co chce, a výsledkem je podařená nahrávka.
|
