Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Není to tak dávno, co Weikath jasně vyjasnil...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Měli jsme ještě několik otázek, které se týkaly...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Díky za tohle interview. Akorát když přišla řeč...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
I když nejsem žádný skalní fanoušek Helloween,...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
To bude nějaký komplex! Trable doma, nebo malý...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Njn, hlavně že ty jsi ten největší borec, co tady...

FEUERSCHWANZ - Knightclub
U tohoto nevím jestli se smát nebo brečet smíchy....

WARMEN - Band of Brothers
Za mne lehké zklamání. čekal jsem po minulé desce...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
b.wolf: Když nemusíš Derise, tak si nepouštěj...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




THE TROOPS OF DOOM - A Mass To The Grotesque

Retro je v kurzu a o to víc, když ho hraje přímý účastník dávných časů. Co na tom, že Jairo Guedz natočil s brazilskou Sepulturou pouze debutové EP „Bestial Devastation“ a první řadové album „Morbid Visions“, aby pak přenechal místo technicky zdatnějšímu Andreasu Kisserovi. Tím se vyhnul létům největší slávy, které kapela dosáhla v devadesátých letech, ale díky tomu nemůže být spojován s úpadkem Sepultury po odchodu Maxe Cavalery, ani se stylovými kotrmelci, které kapela dělala, a které ne vždy fanoušci správně pochopili. Na rozdíl od bývalých spoluhráčů zůstal Jairo věrný stylu, který Sepultura představovala v začátcích, což korunoval aktuální spolkem The Troops Of Doom, jehož název odkazuje na dávnou klasiku jeho bývalé kapely. Guedz tehdejší sound tvořil, přispíval do repertoáru Sepultury slušnou měrou a proto má nárok tuto hudbu hrát. A nedělá to vůbec špatně.

The Troops Of Doom se pohybují na trojkřižovatce thrashe, deathu a předpotopního black metalu venomovského střihu. Jsou přesně tam, kde byla usidlena Sepultura na začátku druhé poloviny osmdesátých let. Guedz a jeho parta nezní jako z té doby, to by jim zlomilo vaz, ale vazby na kořeny extrémního metalu jsou obrovské. V podstatě se dá říct, že kapela je totální retro s moderním, energickým a velice natlakovaným zvukem. Do současných dní přenáší někdejší divošskou povahu Sepultury, původní animální naturel, který se v dalších letech z její tvorby vytratil. Takový styl nastolili The Troops Of Doom na předloňském debutu „Antichrist Reborn“, jemuž se dostalo až nečekaně pozitivního ohlasu, který Guedz po letech latence neočekával. Pokračování bylo nasnadě, obzvláště, když kapela vykazuje známky nadšení a chutě do společné tvorby.

Novinka začne stylově neklidně znějícím hororovým intrem, které nepředznamenává album plné pohodové hudby. Má jen něco přes minutu, pak už se čtyři nadržení vlčáci rozjedou v „Chapels Of The Unholy“ těžkotonážní thrash / deathovou jízdu, jejíž devizou je nejen ohromný, masivní sound, ale také dostatek nosných nápadů, které toho dost dluží osmdesátým letům, ale pokud přistoupíte na jejich hru, poznáte, že v téhle muzice moc nového nevymyslíte a to, co dělají The Troops Of Doom, smysl dává. Kapela rezignuje na silné melodie, ty ani v tomto ranku nejsou třeba, jejich náznak se objeví v posluchačsky nejpřívětivější „Dawn Of Mephisto“, v níž zpěvák Alex Kafer ukazuje, jak variabilní je jeho projev. Stejně jako v případě debutu je velkou zbraní kapely hlavně proto, že se nepokouší trefit do výrazu Maxe Cavalery a představuje hlavně vlastní osobitost.

Když kapela k thrash / deathovému zárodku přidá v „The Impostor King“ nádech severského black metalu (kytary v úvodu skladby zní jako kdyby vypadly z repertoáru Immortal), dostává hudba The Troops Of Doom zcela jiný nádech, divošské rituály amazonských pralesů jsou rázem střídány severními pláněmi ledové krajiny za polárním kruhem. Snahu o větší pestrost podtrhuje osmiminutová „Psalm 78 - God Of Bizzare“, v níž The Troops Of Doom sázejí na rozmáchlejší vyznění a epickou dramatičnost a rychlost skladby je odsunuta na zadní místo. Větší kompoziční plocha nabízí více prostoru pro Guedzova kytarová sóla, která na jiných místech desky spíše ustupují riffům. Skladba může působit jako mírné vydechnutí před závěrečným atakem, „Grotesque“ nebo „Blood Upon The Throne“ jsou natlakované, rychle upalující věci, ve kterých se projevují vlivy staré slayerovské řezničiny.

The Troops Of Doom potvrzují, že ambice, které před dvěma lety představili na debutu, mají širší potenciál. Novinka není jednovaječným dvojčetem prvotiny, přináší větší vyhranost, detailnější kompoziční práci a masivnější zvuk, který dělá z poslechu alba lepší zážitek. Guedz zůstal osamocený pro fanoušky, jejichž záběr u Sepultury končí druhou deskou „Schizophrenia“. Tomu se dnešní Kisserova a Pintova parta příliš vzdálila a bratři Cavalerové pořád tak nějak stojí na půl cesty mezi nostalgickými vzpomínkami a soudobým balastem.

Jan Skala             


www.thetroopsofdoom.com

YouTube ukázka - Chapels Of The Unholy

Seznam skladeb:
1. Solve Et Coagula - Introduction
2. Chapels Of The Unholy
3. Dawn Of Mephisto
4. Denied Divinity
5. The Impostor King
6. Faithless Requiem
7. Psalm 78 - God Of Bizarre
8. Terror Inheritance
9. The Grotesque
10. Blood Upon The Throne
11. Venomous Creed

Sestava:
Alex Kafer - zpěv, baskytara
Jairo Guedz - kytara
Marcelo Vasco - kytara
Alexandre Oliviera - bicí

Rok vydání: 2024
Čas: 49:15
Label: Alma Mater Records
Země: Brazílie
Žánr: thrash/death metal

Diskografie:
2020 - Antichrist Reborn
2024 - A Mass Of The Grotesque

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 28.05.2024
Přečteno: 683x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.02244 sekund.